Žebříčky kvality nemocnic? Pacienti po nich prahnou, odborníci mají výhrady

"Kdybychom zveřejnili, která nemocnice je nejlepší, všichni pacienti by se tam hned druhý den ráno dožadovali vyšetření, protože mohou, a zahltili by ji," uvedl v nadsázce náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Podle přednosty jedné z klinik Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a poslance ANO Julia Špičáka by bylo potřeba zveřejňovat alespoň počty nejdůležitějších operací a výkonů, které nemocnice za rok udělá. "Kvalita se někdy odvíjí od kvantity," řekl s tím, že pojišťovny by nemocnicím, které udělají ročně jen jednotky některých výkonů, je neměly platit.

České údaje o zdravotní péči vycházejí z Národního zdravotnického informačního systému. Na jeho podkladech vzniká systém hodnocení kvality českých nemocnic. "Pro určování kvality péče je potřeba mít dostatek 'kvalitních indikátorů kvality', tedy zejména nezávislost hodnocení založené na recenzovaných statistikách, reprezentativnost zdrojových dat, odpovědném hodnocení validity různých ukazatelů, ale především srovnávání srovnatelného," řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

"Není možné srovnávat bývalou nemocnici okresního typu, kde dobře léčí klasické pacienty a orientují se na medicínu základních odborností, s nemocnicí fakultní nebo superspecializovaným centrem, které se starají o komplikované a nejvíce nemocné pacienty. Proto i v nesprávně interpretovaných číslech mohou jejich výsledky vycházet mnohem hůř," doplnila předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Věra Adámková (za ANO).

Na úskalí porovnávání upozornil například ředitel IKEM Michal Stiborek. Nemocnice podle něj v některých žebříčcích vycházela špatně, protože se stará o vážněji nemocné, často s více přidruženými chorobami. Podobnou strukturu pacientů podle něj žádné další zařízení v Česku nemá, není ji tedy s kým porovnávat.

S daty o kvalitě začínají pracovat i zdravotní pojišťovny. Za kvalitu jsou ochotné více platit. "Data z registrů se mají přetavit v informace, které primárně dostane poskytovatel zdravotních služeb," uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík. Data mají být podle něj pro poskytovatele podkladem pro sebehodnocení a porovnání se s podobnými zařízeními. "Následně by měly být podkladem pro pojišťovny, které na základně správně interpretovaných dat mohou nastavit efektivní platby za péči," dodal.

Pacienti mají o informace o kvalitě nemocnic zájem. Kromě žebříčků v médiích hledají také například v diskusích na internetu nebo na sociálních sítích. "Kvalitu zdravotních služeb je třeba ověřovat hlavně u pacientských organizací, které sdružují nemocné s určitou diagnózou. Nabádáme pacienty k tomu, aby si dávali pozor na otevřené diskuse, kde reference mohou být záměrně negativní nebo pozitivní, ovlivněné různými zájmy," doplnila Jana Petrenko z Koalice pro zdraví sdružující zejména pacientské organizace.