Stát dluží nemocnicím stovky milionů? Odbory jsou rozzlobené, píšou Babišovi

"Stát, respektive zdravotní pojišťovny, dluží nemocnicím za provedené úkony stovky milionů korun. Nemocnice se tak dostávají do kritické situace, kdy nejsou schopny udržet kvalitu současné péče a budou nuceny péči omezovat," uvedl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.

Premiér na dotaz ČTK odpověděl, že zdravotní pojišťovny nejsou stát a státu nepatří. "Žádný kolaps zdravotní péče nehrozí, odbory a pan Kubek tady uměle vytváří krizi a paniku," uvedl Babiš. V rámci doúčtování péče se navíc podle premiéra jedná o úhradě nadprodukce péče, kterou nemocnice pacientům poskytly.

Nemocnice na tom podle něj nejsou ekonomicky špatně. "Naopak, řada státních nemocnic je na tom lépe než v loňském roce. Problémy mohou nastat v individuálních případech a může za tím být selhání managementu," dodal. Nemocnicím podle něj vzrostly od roku 2016 úhrady o více než 38 miliard Kč, zvyšují se platy sester i lékařů.

V Česku je sedm zdravotních pojišťoven, asi 60 procent obyvatel je pojištěno u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). "VZP nemá už řadu let vůči poskytovatelům zdravotní péče žádné závazky po lhůtě splatnosti. Za péči o své klienty platíme zásadně včas a plně v souladu s úhradovými mechanismy," uvedl v reakci na dopis mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Pojišťovny podle organizací, které dopis podepsaly, mají na účtech 60 miliard korun. Žádají proto 25 miliard rozdělit na úhrady péče. "Pojišťovny vybírají od pacientů zdravotní pojištění a mají průběžně financovat zdravotní péči, na kterou mají pacienti nárok. Tím, že v tuto chvíli neoprávněně a protizákonně zadržují na svých účtech desítky miliard korun, omezují dostupnost péče pro pacienty," dodal prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podle něj pojišťovny ze zákona mohou tvořit rezervy jen 1,5 procenta vybraného pojistného. Zdravotní pojišťovny pro příští rok počítají s rozdělením asi 346 miliard korun. Rozdělení částky mezi jednotlivé složky péče určí ministerstvo na podzim úhradovou vyhláškou, která vychází z dohod jejich zástupců se zdravotními pojišťovnami. Segment nemocniční péče ale dohody kvůli nesouhlasu Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) neuzavřel.

Podle ministra zdravotnictví je současná výzva devíti organizací snahou vymoci si peníze navíc mimo dohodovací řízení. Rezervy zdravotních pojišťoven budou potřeba v případě zhoršení ekonomiky. "Pomůžou v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče," uvedl ministr v tiskové zprávě. Pojišťovny podle něj zatím na účtech rezerv nemají ani částku, kterou měly k dispozici před poslední ekonomickou krizí. Tehdy podle něj nebyla dostatečná, stát musel pojišťovnám poslat peníze navíc.

Pod dopisem jsou kromě představitelů AČMN podepsaní také zástupci České lékařské komory, Svazu pacientů ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, Charity ČR, Rady seniorů ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické. Zároveň požádali premiéra o schůzku.

"Ministr zdravotnictví bohužel problém adekvátně neřeší. Pacienti v regionech mají už dnes prokazatelně hůře dostupnou zdravotní péči než lidé ve velkých městech. Liknavost a nečinnost ministerstva špatný stav regionálních nemocnic ještě prohlubuje. Příkladem mohou být nemocnice v Rumburku či Sušici. Rozhodli jsme se proto společně žádat o řešení situace přímo předsedu vlády," uvedl prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár.