Na záchytkách jde mladým pijákům o život, tvrdí národní protidrogový koordinátor

"Záchytky jsou totiž zařízení, která se pohybují na hraně zdravotní a represivní péče. Tato nejasnost má za následek vysoké procento případů, kdy lidé zbytečně umírají následkem nedostatečně odhadnuté situace. Dostávají se sem totiž občas i pacienti, kteří jsou v tak vážném ohrožení života, že k přežití potřebují lékařskou odbornost odpovídající anesteziologicko-resuscitační péči," tvrdí Vobořil.Nejvíce podle něj riziko zbytečné smrti hrozí mladým a nezkušeným experimentátorům s alkoholem, kteří neodhadnou situaci a předávkují se. "Právě nezkušení experimentátoři mohou umřít zcela zbytečně, protože jim nemohla být a nebyla poskytnuta adekvátní zdravotní péče. A jejich šanci na přežití může snížit i samotný fakt, že tráví čas v policejním autě při převozu na záchytku," burcuje Vobořil.Koordinátor proto navrhuje vyškrtnout záchytky ze zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. "V daném zákoně by bylo naopak nutné zajistit ty služby, které budou dostupné všem občanům a prokazatelně účinné," řekl Vobořil.Pokud by záchytky dále fungovaly, pak by se o jejich provoz podle něj měly starat zdravotní pojišťovny.Vobořil totiž poukazuje na to, že systém protialkoholní péče funguje v Česku od roku 1951, a to v takřka nezměněné podobě. V porovnání s tím v 90. letech 20. století vznikl systém péče o drogově závislé a odpovídající síť služeb, která reflektuje všechny trendy a moderní přístupy k léčbě a krizovým situacím spojeným s drogovou závislostí."Systém péče o drogově závislé je z hlediska hledání odpovědí na aktuální dění v oblasti užívání drog velmi rychle reagující. Z mého pohledu jsou tak i prostředky vynaložené do sítě služeb pro drogově závislé efektivnější investicí, než současné investice do fungování protialkoholních stanic," uzavřel Vobořil.