Heger jde do bitvy: Cigaretu si v restauraci od ledna 2014 už nezapálíme?

"Návrh zákona jsme poslali do vnějšího připomínkového řízení, do vlády jej pošleme v červnu, platit by mohl od 1. ledna 2014," uvedl náměstek k normě, která má posílit ochranu nekuřáckého prostředí a dětí a mladistvých před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a jiných návykových látek.

Vedle zvýšení sankcí počítá norma například s tím, že v restauracích bude v nabídce vždy alespoň jeden nealkoholický nápoj stejného objemu jako nejlevnější alkoholický nápoj. Sankce bude hrozit provozovatelům, pokud by se v jejich restauraci zdržovala opilá mládež.

Novinkou v ochraně dětí a mládeže před tabákem je zákaz vstupu lidí mladších 18 let do stavebně oddělených veřejných prostor, třeba zábavních podniků či letištních hal, kde bude nadále kouření povoleno. Velkoplošné prodejny musejí mít pro nabídku alkoholu a kuřiva oddělené regály, nadále tedy budou cigarety například u pokladen. Zákaz kouření platí ve školách, úřadech, zdravotnických zařízeních, včetně venkovních prostor, nově by byl třeba i na dětských hřištích.

Zakázán má být zásilkový prodej alkoholu a kuřiva po internetu. Prodejce bude muset zajistit, že zboží předá pouze člověku staršímu 18 let.

Alkohol by se nesměl prodávat na tržištích s výjimkou příležitostných trhů, výročních oslav a kulturních akcí.

Doposud vždy zpřísnění tabákové legislativy zabránila tabáková lobby, která k tomu využila nesouhlasu majitelů restaurací. Ti se obávají, že jim klesnou tržby.

V průměru si kuřák zkracuje každou cigaretou život o 5 minut, píše server exnico.cz. Pokud vykouřil denně 1 krabičku, zkrátil si ho o jeden a půl hodiny. Za rok je to 25 dní, tedy bezmála jeden celý měsíc. Když někdo přestane kouřit ve věku 25 až 34 let, jeho předpokládaný průměrný věk se zvýší o deset let. V kategorii 35 až 44 let je tento zisk pořád devět let života, v následující kategorii 45 až 54 let šest let. A i když kuřáci odloží cigaretu ve věku 55 až 64 let, stále mohou žít o čtyři roky déle.

Kouření se podílí 20 až 25% na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, asi 30% na nádorových onemocněních a asi 75% na chronických plicních onemocněních, jako je bronchitida.

V Česku kouří celkem 2,3 milionu lidí; z toho 1,7 milionu by chtělo přestat, milion to každoročně zkusí. Úspěšná jsou ale jen dvě až tři procenta. S cigaretou v ruce tráví svůj život 26 % populace nad 18 let, zbytek jsou děti a mladiství do 18 let. Tedy asi ¾ kuřáků začínají kouřit před 18 rokem života. 30% z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem, by vůbec nekouřilo, kdyby si nemohli zapálit v restauracích. Desetina kuřáků začíná kouřit do třinácti let věku. 

Podíl kuřáků, kteří začali kouřit před 15. rokem věku, stoupl od roku 1997 o 60%! (z cca 12% na cca 20%).

A existují i klady kouření?

Patří mezi ně třeba sociální soudržnost, zařazení do společnosti ostatních lidí (lidé, kteří si spolu zakouří dělají stejnou věc a cítí se tak být ve skupině, nejsou opomíjeni, zapadají do skupiny, u mladých lidí jde manipulativní efekt kouření, který je nutí kouřit, aby nevypadli a byli "in")

Pak je to lepší zvládání a zvládnutí stresu (cigareta slouží jako berlička, když mám starost, zakouřím si, minimálně mi to pomůže se soustředit na roblém a jeho řešení a cítit se alespoň trošku lépe, také se při kouření vylučují v mozku endorfiny - cítím se tak být spokojený)

Nepřibírání na váze (nikotin zpomaluje vypouštění tráveniny do střeva, naopak průchod tráveniny střevem urychluje a konečně nikotin zvyšuje bazální metabolismus, tedy jakousi celkovou základní energetickou potřebu těla o 10% - tj. cca. 800 kJ)

Kuřáci mají po dobu účinku nikotinu lepší soustředění - je to díky aktivaci acetylcholinové kaskády, dochází také k efektu zlepšení paměti (paradoxně je to ale dvojsečná zbraň - kouření zhoršuje z dlouhodobého hlediska aterosklerózu "ucpávání cév" a tím vede k dřívější demenci - efekt je to tedy jen dočasný)

(Zdroj: kurakovaplice.cz)