Poplatky v roce 2014: Jak to tedy bude s placením v nemocnici?

Praha - Od března 2014 by pacienti v nemocnicích, ústavech, léčebnách či lázních měli podle navržené novely zákona o veřejném zdravotním pojištění platit 60 korun za den, děti do 18 let nic. Novelu projedná ve středu vláda. Prošla už připomínkovým řízením a souhlasí s ní vládní legislativci. Ministr zdravotnictví Martin Holcát navrhuje, aby novelu projednali zákonodárci ve zkráceném řízení.

Deník Shopaholičky

Regulační poplatek 100 korun budou platit pacienti v lůžkových zařízeních jen do konce letošního roku, k 1. lednu 2014 ho zrušil Ústavní soud jako "rdousící". V lednu a únoru, než vstoupí v platnost novela, nebudou pacienti platit nic.

Novelu by měla vláda v demisi poslat co nejdřív nově zvolené Poslanecké sněmovně, aby ji ještě v prosinci stihla projednat, řekl ČTK legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09).

Ročně nemocnice vybraly ze stokorunových hospitalizačních poplatků 2,1 miliardy korun. Když bude obnoven poplatek 60 korun a nebudou ho hradit děti do 18 let, budou nemocnice tratit ročně miliardu, takže jim poplatky vynesou 1,1 miliardy každý rok.

Nemocnice budou v lednu a únoru za každý den odkladu přicházet o 5,8 milionu korun, za každý měsíc o zhruba 175 milionů. Pokud by výpadek trval déle, hrozí v krajním případě i omezování zdravotní péče v nemocnicích.

Mají regulační poplatky smysl?

Efekt regulačních poplatků má být (zjednodušeně řečeno) dvojí. Za prvé mají regulovat (předpokládá se omezovat) počet návštěv u lékaře a čerpání zdravotní péče včetně spotřeby léků. „Smysl regulačních poplatků je hodnocen průběžně. Obecně lze velmi obtížně oddělit efekt zavedení poplatků od ostatních faktorů ovlivňujících počty návštěv u lékařů a počty ošetřovacích dnů v nemocnicích," odpověděla na dotaz serveru Vitalia.cz Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví.

„Efekt poplatků je kromě jejich regulační funkce také v tom, že do zdravotnictví přinesou peníze, které by jinak musely vynaložit zdravotní pojišťovny." A to je ten druhý motiv, podle mluvčí se každoročně jedná o cca 5,5 miliardy Kč. Sečteno, podtrženo – regulační poplatky mají ušetřit peníze ze státní kasy.

Podle zjištění ČSÚ přesáhlo v období 2008–2011 inkaso regulačních poplatků ve zdravotnictví každoročně 5 miliard Kč.

„Je pravděpodobné, že v případě nezavedení regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje. Jako regulační zafungovaly poplatky jednoznačně u návštěv na pohotovosti a u počtu receptů na léčivé přípravky, ne však ve spotřebě léků. U ambulantních zdravotnických služeb a zdravotnických služeb u poskytovatelů lůžkové péče zřejmě jen zdůraznily trend postupného snižování z minulých let vyplývající i z jiných úsporných opatření. Kromě toho u poskytovatelů lůžkové péče nejde ani tak o regulační poplatek, ale spíše o příspěvek na pobyt," shrnuje závěry „pokusu o hodnocení" Ivan Popovič.

Deník Shopaholičky

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek chce zavést regulační poplatky v nemocnicích. Lidé zneužívají urgentní příjmy

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě Dnes (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Více souvisejících

poplatky ve zdravotnictví Vláda ČR nemocnice

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk

Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy