Nemocnice před kolapsem, lékaři nesmí sloužit přesčasy. Je řešení?

Praha - Nejpozději koncem března se podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka dostanou nemocnice do problémů. Lékaři vyčerpají povolené přesčasy a dál nebudou moci sloužit, evropská směrnice povoluje 416 hodin přesčasů za rok. V průměru nyní lékař v ČR slouží 1090 hodin ročně. Ohrožena je většina nemocnic kromě fakultních, kde za chybějící zkušené lékaře slouží lékaři v přípravě, řekl Kubek ČTK.

Česko sice má evropskou směrnici o pracovní době ve svých zákonech zapracovanou, využilo ale možnosti přechodného období. To končí letos 31. prosince. "Jsem toho názoru, že Evropská komise nebude mít žádný zájem tolerovat porušování směrnice, která je na ochranu spotřebitele, na ochranu bezpečnosti pacientů," řekl Kubek.

Podle ministerstva zdravotnictví věděla zdravotnická zařízení o omezeném trvání výjimky a na změny se připravila. Většina nemocnic dává lékařům k pracovní smlouvě dohodu o pracovní činnosti na nadbytečné přesčasy. Podle Kubka ale je dvojí smlouva obcházením směrnice. Lékař je z vysokého pracovního nasazení unavený, roste riziko chyb a hrozí žaloby pacientů.

Pro příklad: bere-li lékař v okresní nemocnici po deseti letech praxe základní plat 26 900 korun hrubého, jeho celkový příjem s přesčasy povyskočí klidně i dvakrát tolik. "V přepočtu na běžnou pracovní dobu to ale znamená, že v práci trávím sedm týdnů měsíčně," popsal Hospodářským novinám sedmatřicetiletý internista Pavel Vávra z Nového Města na Moravě před třemi lety, když zrovna podával výpověď.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová pro ČTK připustila, že některá zařízení se do problémů mohou dostat. Ministerstvo proto dalo resortu práce podnět k přípravě návrhu, který má situaci řešit. "Navrhuje ustavení výjimky do 31. prosince 2015, a to za stejných podmínek, jak jsou v zákoníku práce a v zákoně o inspekci práce dnes," řekla. Kubek ale připomněl, že výjimku si nemůže Česko stanovit jednostranně, musí ji schválit EK. "Nedovedu si představit, že by v této situaci někdo Česku další výjimku povolil," řekl. Směrnice se tak bude podle něj "po česku" obcházet a bude se čekat na žalobu, kterou komise podá u Evropského soudu.

Vedení nemocnic vidí, že pokud by se mělo postupovat podle pravidel a lékařské týmy nebudou v práci trávit tolik času jako dosud, budou potřeba desítky lidí navíc. Většina ředitelů však tvrdí, že žádné další peníze nemá. "Od zdravotních pojišťoven letos dostaneme o 35 milionů korun méně. Další náklady by vedly k ekonomické likvidaci," řekl Jan Ferenc, ředitel třebíčské nemocnice.

Daleko pravděpodobnější než velký nábor lékařů tak je jiný scénář: slučování oddělení a operačních sálů, zavádění trojsměnného provozu a na některých vytížených odděleních typu chirurgie nebo ARO i nepravidelná pohotovost. To ovšem lékaři zvyklí na nynější rytmus a peníze za přesčasy nechtějí.Klouzavou pracovní dobu přitom zvažují i přední nemocnice v zemi typu IKEM. "Mluvíme o tom, podrobnosti detailně analyzujeme," potvrdila serveru iHned.cz mluvčí Markéta Šenkýřová. Dojít může i na službu na telefonu, což už dělá třeba i pražská Všeobecná fakultní nemocnice.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

Více souvisejících

nemocnice Zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy