Zdravotnictví na prahu roku 2014: Klid před bouří?

Zdravotníci varují, že už tak napjatý zdravotnický rozpočet přijde zrušením poplatků o další příjmy, pacienti ročně platili 5,5 miliardy korun. Resort spotřebuje za rok 290 miliard. Aktuálně je ve zdravotnictví spor o novou úhradovou vyhlášku. Zatím se zdravotníci spokojili s výzvami k prezidentu Miloši Zemanovi, aby použil své autority ke korekci přístupu vlády v demisi. Několik otevřených dopisů poslali také Holcátovi. Ministr jim odpověděl, že na péči dává jeho úhradová vyhláška na rok 2014 o deset miliard korun víc, než jim dala vyhláška jeho předchůdce Leoše Hegera (TOP 09) pro letošní rok. Je v ní prý také méně regulací, jak žádal Ústavní soud.

Na rozdíl od počátku letošního roku, kdy se bouřily nemocnice kvůli rušení smluv s pojišťovnou a lékařská komora organizovala za podpory pacientů i odborů protesty "za záchranu dostupné péče", je tedy teď ve zdravotnictví klid. Je to ale klid před bouří - proti vládě v demisi, která nemůže dělat reformy, nemá podle zdravotníků smysl protestovat. 

Své požadavky se zdravotníci snažili prosadit za pomoci petic: pod petici za záchranu kvalitního zdravotnictví získala lékařská komora s podporou odborů 123.000 podpisů. Uspořádala 1. března Den zdraví lékařů, většina ale ordinovala. Heger jim poděkoval, že se k nátlaku nepřidali, a pacienty ujistil, že situace zdravotnictví není tak kritická, jak tvrdí komora. 

Další petice byly za záchranu lázní, za zařazení protonové léčby do úhrad z veřejného pojištění či proti chystaným fúzím - v pražském Revmatologickém ústavu a v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie byla kvůli plánu na slučování s fakultními nemocnicemi vyhlášena také stávková pohotovost.

Zastavení změn v českém lázeňství žádali v petici odboráři, lázeňští pracovníci, vedení lázní i pacienti. Nový seznam lázeňské péče omezil počty léčených, příjmy lázní klesly. 

Petici Hlas pro život za zařazení protonové léčby do úhrad z veřejného pojištění podepsalo 150.000 lidí. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odmítá platnost smlouvy o smlouvě budoucí, podepsal ji v roce 2006 nucený správce. Chce jiné podmínky, pražské centrum prý léčí dráž než mnichovské centrum, kam VZP nemocné s rakovinou posílá. 

Zpět k úplatkům?

Na části reformy, která zvýšila poplatky za pobyt v nemocnici z šedesáti korun na stokorunu, vadí Ústavnímu soudu opět hlavně nepřesnosti v zákoně. Potíž vidí soudci v tom, že zákon nerozlišuje, "kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby a kdy jde skutečně jen o doprovodnou hotelovou službu". Soud také upozornil, že v sousedních zemích existují pro poplatky za lůžko limity a časová omezení. A navrhl, aby se od termínu poplatek za lůžko zcela upustilo a pracovalo se s jednoznačnějším termínem platba za ubytování.

Nadstandardy vadí ČSSD z principu. Mluví o nich jako o nespravedlivém experimentu. Je podle nich nepřijatelné, aby se pacienti dělili na bohaté, kteří mají přístup k nejmodernější léčbě, a chudé, kteří si některé typy péče nemůžou dovolit. „Dobrou zprávou pro české pacienty je, že o jejich léčbě bude i nadále rozhodovat zdravotní stav, a nikoliv stav bankovního konta," řekl k verdiktu Ústavního soudu Svatopluk Němeček.

Že by se chudším pacientům potřebné péče nedostávalo a že by strádali, se za rok a půl, kdy nadstandardy fungovaly, neukázalo. Pokud se však nepodaří české zdravotnictví smysluplně reformovat, dospějeme do stavu, kdy budeme strádat všichni, píše server penize.cz.

Teď se vracíme zpět na startovní čáru – do mnohými velebeného stavu, kdy jsme si všichni rovni. Jak už to tak ale bývá, někteří jsou si přece jen rovnější. A tak si budou operaci v režii pana primáře nadále zajišťovat starou dobrou obálkovou metodou. Místo toho, aby se to dělo veřejně, transparentně a peníze končily, kde mají – tedy v systému, který nám všem může zajistit kvalitní lékařskou péči a panu primáři vyšší plat – zůstane bakšiš utopen na dně kapsy jednoho bílého pláště.