Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) varuje před praxí, kdy zdravotní pojišťovny uzavírají se zdravotníky cenové dohody bez stanovení pevných hranic či omezení. "Tento postup, který platné právní předpisy připouštějí, nemá žádná transparentní pravidla a umožňuje subjektivní a nerovný přístup zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotních služeb," uvedl dnes úřad a dodal, že v tom vidí riziko.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval hospodaření České průmyslové zdravotní pojišťovny za období let 2009 až 2012. Jednalo se o hospodaření s veřejnými prostředky vybíranými na základě zákona a kontrolován byl i proces slučování s dalšími zdravotními pojišťovnami. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (dále také „ČPZP"), která vznikla v roce 1992 pod názvem Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, se postupně sloučila se třemi dalšími zaměstnaneckými pojišťovnami (Zdravotní pojišťovnou AGEL, Českou národní zdravotní pojišťovnou a Zdravotní pojišťovnou METAL-ALIANCE). Objem vybraného pojistného (včetně přerozdělení) v roce 2012 činil více než 16,6 miliardy Kč a náklady vynaložené na zdravotní služby v daném roce překročily 16 miliard Kč. K 31. 12. 2012 dosáhl počet pojištěnců ČPZP 1 171 395.
Pro případ slučování zdravotních pojišťoven nejsou právní úpravou stanovena kritéria pro posouzení, kdy je takovýto postup z hlediska veřejného zájmu účelný, a kdy nikoliv. Z hlediska nákladů došlo v letech 2010 a 2011 po sloučení zdravotních pojišťoven k deklarovanému snížení provozních nákladů v porovnání s provozními náklady sloučených zdravotních pojišťoven hospodařících jednotlivě v předchozích letech.
Návrhy zdravotně pojistných plánů, které předkládala Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, později ČPZP, nebyly od roku 2006 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR pro některé roky vůbec schváleny a pro jiné byly schváleny až v průběhu příslušných let. Znamená to, že v době, kdy nebyl zdravotně pojistný plán schválen, hospodařila ČPZP v provizoriu, to se rovnalo návrhu zdravotně pojistného plánu.
Při kontrole úhrad vybraných zdravotních služeb bylo zjištěno, že ČPZP se dohodla s poskytovateli zdravotních služeb na jiném způsobu úhrady a na jiném referenčním období, než stanovila úhradová vyhláška Ministerstva zdravotnictví; takový postup právní předpisy i přes určitá rizika umožňují. Ve srovnání s dříve provedenými kontrolami nebyl takový rozsah jiného způsobu úhrady zdravotních služeb, než stanovily úhradové vyhlášky, NKÚ zjištěn. Nad rámec již individuálně sjednaných cenových ujednání ČPZP dohodla s některými poskytovateli zdravotních služeb další navýšení úhrad, uvedl nku.cz v tiskové zprávě.
V možnosti zdravotních pojišťoven uzavírat v rámci veřejného zdravotního pojištění jakákoli cenová ujednání bez stanovení určitých hranic či omezení nebo zvláštních podmínek spatřuje NKÚ značná rizika. Tento postup, který platné právní předpisy připouštějí, nemá žádná transparentní pravidla a umožňuje subjektivní a nerovný přístup zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotních služeb.
Kontrolou bylo rovněž zjištěno, že ČPZP ze základního fondu opakovaně (zjištěno ve třech po sobě jdoucích letech) hradila také zdravotní výkony, které z hlediska požadavků na ně kladených nebyly do té doby Ministerstvem zdravotnictví uznány a doplněny do vyhláškou vydávaného seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.
ČPZP ve sledovaném období realizovala projekt „Systém integrované péče", v jehož rámci navýšila v rozporu se zákonem o téměř 36,5 mil. Kč kapitační platby praktickým lékařům za administrativní úkony, nikoliv za hrazené zdravotní služby definované zákonem. ČPZP tuto částku, původně čerpanou z prostředků základního fondu, v průběhu kontroly přeúčtovala do nákladů provozního fondu. NKÚ spatřuje problém v čerpání prostředků základního fondu na různé projekty, které nemají dostatečnou zákonnou oporu.
U činností ČPZP spojených s výběrem pojistného byly zjištěny obdobné přístupy jako u dříve kontrolovaných zdravotních pojišťoven, např. kontrola plateb pojistného byla prováděna za poměrně dlouhé časové období, což dle NKÚ snižuje úspěšnost vymáhání dluhů z titulu pojistného. ČPZP při výběru a vymáhání pojistného nevyužívala zcela instituty a oprávnění dané zdravotním pojišťovnám zákonem.
Související
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky
nkú , zdravotní pojišťovny , zdravotní pojištění
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
před 1 hodinou
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 2 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 5 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 6 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 7 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.
Zdroj: Libor Novák