Mrzačení, nebo léčba? Ministerstvo připravilo novelu o kastracích deviantů

"Novelou doplníme paragraf 17 o možnost provést výkon za zákonem stanovených podmínek dotčené osobě i před spácháním trestného činu, a to na základě její žádosti," upřesnil ministr s tím, že zákon je momentálně ve vnitřním připomínkovém řízení. "Koncem prázdnin by měl jít do připomínkového řízení vnějšího a s jeho předložením se počítá do konce roku," dodal.

Kvůli kastracím kritizuje Česko Rada Evropy, označila je za mrzačení lidí. Muži se prý zákroku podvolují jen proto, že nemají o tomto chirurgickém zákroku dostatek informací. I proto před dvěma lety zákon podmínky pro povolení kastrace zpřísnil.

O povolení léčebné kastrace rozhoduje komise, v níž jsou zástupci ministerstva, odborných společností sexuologů, psychiatrů, klinických psychologů, urologů a medicínského práva. Za dva roky existence zákona obdržela komise dvě žádosti, jednu schválila a druhou zamítla s vysvětlením, že v daném případě nebyly vyčerpány všechny léčebné metody.

"Schválená žádost o léčebnou kastraci byla od pacienta, který byl umístěn v zabezpečovací detenci, protože i přes opakované léčení v nařízené ústavní ochranné léčbě nebyly jiné léčebné metody úspěšné a riziko recidivy je u tohoto muže stále velmi vysoké. Žádost pak ještě schválil soud," uvedl Němeček.

"Práce s devianty stojí na dvou pilířích: jednak je zde psychoterapie, tedy získání náhledu na svou sexualitu, a pak biologická část, kdy používáme k útlumu pacienta hormony. Ve výjimečných případech pak pacienti mohou požádat o operativní kastraci. Kastrace je podle našich zkušeností účinnější než hormonální útlum. Evidentně těm lidem pomáhá. Z těch desítek sexuálních deviantů si dobře pamatuju pět, kteří operaci podstoupili, a čtyřem to zásadně pomohlo. Změnili se nám před očima," říká pro server psychologie.cz psychiatr a sexuolog Jiří Švarc.

"Někdy nastane situace, kdy pacient má dvě možnosti: buď celoživotně zůstat v ústavu, nebo se nechat vykastrovat a žít relativně plnohodnotným životem. V takovém případě na takovém „nesvobodném" rozhodnutí nevidím nic špatného. Diskriminační mi spíš připadá to pacientům vůbec neumožnit. Takže kastrací se jako sexuologové zastáváme, vláda se zachovala chlapsky a kastrace nezakázala," pokračuje odborník.

A dodává: "U chemické i chirurgické kastrace jsou nežádoucí účinky prakticky stejné, neboť jde především o pokles přirozeného testosteronu na nízkou úroveň. Z toho hrozí endokrinologické komplikace jako např. řídnutí kostí či zvětšování prsů. U chirurgické kastrace je to pak trvalá neplodnost, což si mohou pacienti vyřešit tak, že si nechají zmrazit sperma před kastrací. A nebyly prokázány deprese, jak se často píše."