Recepty od roku 2015 pouze elektronicky? Původní plán nejspíš nevyjde

Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně.

Pravicová opozice ale zablokovala schvalování normy už v prvním čtení, míří tak k posouzení do zdravotnického výboru. Někteří poslanci se přimlouvali za to, aby povinnost byla jen odložena, nikoli zcela zrušena.

"Důvodem pro zachování stávajícího stavu je skutečnost, že přibližně pětina předepisujících lékařů není doposud vybavena příslušnou výpočetní technikou," uvádí se v důvodové zprávě nynější vládní normy. Tito lékaři by od příštího roku nemohli pacientům recepty předepisovat a pravděpodobně by skončili. 

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by navíc musel vydat na rozšíření úložiště receptů podle ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) 120 až 150 milionů korun. Předloha ale zachová povinný elektronický recept pro léčivé přípravky s obsahem marihuany.

Elektronické recepty hájil i dnes Jiří Skalický (TOP 09 a Starostové), podle kterého by se díky nim mimo jiné snížila administrativa zdravotním pojišťovnám i lékárnám. Jen náklady na přepis receptů do elektronické podoby odhadují lékárníci na 330 milionů korun ročně, uvedl. 

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) sice vládní normu podpořil, ale i on by elektronizaci zdravotnictví uvítal. Elektronický recept by podle něj přinesl i větší bezpečí pro pacienty; bylo by možné odhalit, zda neužívají léky s protichůdnými účinky. Němeček nepochybuje o tom, že ve zdravotnickém výboru poslanci dohodu na úpravách předlohy naleznou.