Babiš: Když budou všichni dodržovat opatření, otevřeme školy a obchody

Vláda musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) lidi přesvědčit k dodržování protikoronavirových opatření. Je podle něj třeba i jako motivaci připravit podmínky otevírání škol, obchodů či služeb.

O podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu je podle předsedy vlády nutné jednat se všemi stranami. Nechce obejít Sněmovnu tím, že by po konci stávajícího stavu nouze 14. února kabinet třeba o den později vyhlásil nouzový stav znovu. Babiš to řekl novinářům při návštěvě v Maďarsku.

"My musíme jasně říct občanům, že situace není dobrá, ale musíme také říct, že pokud všichni budeme dodržovat opatření tak, jak se to dělo na jaře, tak jak budeme rozvolňovat školy, obchody či služby," řekl Babiš. Ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) požádal, aby na pondělí svolal jednání veškerých týmů. Podle premiéra nemá smysl zpřísňovat opatření, pokud je lidé nebudou dodržovat, chce se tedy zaměřit právě na přesvědčování občanů.

Vláda bude zároveň žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, který aktuálně platí do 14. února. Dosud hnutí ANO a ČSSD s jeho schválením v dolní komoře svými hlasy pomáhali komunisté. Jejich širší vedení ale další prodloužení nepodporuje. Komunisté se shodli na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může kabinet vyhlásit i bez toho, aby nouzový stav nadále trval. Ve stanovisku po dnešním jednání vedení KSČM uvedlo, že kabinet naprosto ignoroval oprávněné požadavky, kterými strana podmínila svůj souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. Předseda KSČM Vojtěch Filip předpokládá, že poslanecký klub strany se bude doporučením vedení řídit.

Babiš řekl, že vláda musí vyjednávat se všemi stranami, což je mimo jiné úkolem ministra Blatného. "Aby všichni pochopili, že si nemůžeme dovolit zrušit nouzový stav, protože zkrátka potom nemůžeme nasadit armádu a dobrovolníky a znamenalo by to úplnou katastrofu pro náš zdravotnický systém," poznamenal premiér.

Postup, že by vláda v pondělí 15. února vyhlásila "nový" stav nouze bez souhlasu Sněmovny, by podle Babiše nebyl férový. "To by bylo pohrdání Sněmovnou, to my nechceme," řekl s tím, že kabinet chce přesvědčit zástupce sněmovních stran o vážnosti situace. "Doufejme, že je přesvědčíme, že nás podpoří a že nebudeme závislí jenom na podpoře KSČM," dodal.

Babiš: ČR v Maďarsku získala informace o řešení pandemie

Česká delegace v Maďarsku získala mnoho informací o řešení koronavirové pandemie, vymáhání dodržování opatření, zajišťování vakcín proti covidu-19 nebo fungování hygienických stanic. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Orbán uvedl, že Maďarsko považuje za nejdůležitější rychlost očkování. Do země v úterý dorazilo prvních 40.000 dávek ruské vakcíny Sputnik V, která zatím není schválena na evropské úrovni.

"Společně jsme konstatovali, že nejlepší vakcína je samozřejmě bezpečná pro zdraví našich občanů," řekl Babiš. Zároveň je však podle něj důležité mít preparáty hned k dispozici. "Získali jsme strašně moc informací ohledně toho, jakým způsobem Maďarsko řeší pandemii, jakým způsobem vymáhá opatření, jakým způsobem funguje hygiena a jakým způsobem maďarská vláda řeší i vakcíny, které nejsou jenom v Evropské unii," dodal.

Zabezpečování vakcín na evropské úrovni je podle Orbána pomalé. Uvedl, že české delegaci Maďaři sdělili veškeré možné informace. "Žádná tajemství jsme nezachovali pro sebe," uvedl. Zmínil, že občané jeho země jsou disciplinovaní v dodržování protikoronavirových opatření. Od počátku března by podle Orbána Maďarsko chtělo přistoupit k uvolňování některých restrikcí, pokud to situace dovolí.

Kromě Orbána jednal Babiš též s maďarskými ministry zahraničí, vnitra i zdravotnictví. Na pracovní cestu s Babišem vyrazili též například premiérův poradce, bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal nebo ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.

Podle smlouvy z ledna má Rusko Maďarsku dodat během tří měsíců dva miliony dávek, což bude stačit k naočkování milionu lidí. Maďarský úřad pro kontrolu léčiv vakcínu schválil, na úrovni Evropské unie se tak zatím nestalo. Zdravotníci v Maďarsku možná začnou příští týden očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19, řekl dnes Orbán maďarskému státnímu rozhlasu.

Babiš dnes uvedl, že pokud by Česko mělo možnost získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, mohlo by zvážit podobný postup jako Maďarsko. "Vakcína není o politice. Je to o bezpečnosti, o zdraví," poznamenal. Podmínečnou registraci v Maďarsku získala také vakcína čínské firmy Sinopharm.

Babiš a jeho expertní tým dnes jednali mimo jiné o zkušenostech s lékem bamlanivimab proti onemocnění covid-19 od společnosti Eli Lilly. Maďaři podle předsedy české vlády zakoupili 3881 dávek. Česko by mělo prvních 500 dávek obdržet v únoru. Lék má omezit množství viru v těle a zamezit těžšímu průběhu nemoci.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Andrej Babiš Lidé Česká republika

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 58 minutami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 1 hodinou

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 2 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 7 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy