Až se stav zlepší a bude možné otevřít některé další služby, počítá se s možností prokazovat se negativním testem na koronavirus. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Týká se to například kadeřnictví a dalších služeb péče o tělo, které budou podle něj v první vlně dalšího uvolňování.
"Jakmile se stav zlepší natolik, že bude možno postupně uvolňovat i další aktivity a služby, tak s testováním se počítá a i s možností mít jak antigenní test, tak PCR. Antigenní test bude platit kratší dobu, PCR delší," řekl Blatný.
V současnosti je podle ministra Česká republika stále na mnohonásobně vyšším počtu hospitalizovaných lidí s covidem-19 než na podzim. To, že se v poslední době počty snižují, lze brát jako pozitivní signál. "Jenom to nesmíme teď přestřelit," dodal Blatný.
Počet pacientů s koronavirem v nemocnicích v pondělí mírně klesl na 5709. V těžkém stavu bylo 1291 z nich. Dnes ráno bylo ve zdravotnických zařízeních v ČR volných 28 procent standardních lůžek s kyslíkem, zhruba 2000 postelí bylo k dispozici covidovým pacientům.
Jako jednu z podmínek zahrnula antigenní testy na covid-19 aktualizace protiepidemického systému (PES), která se začala připravovat v lednu. Mělo to umožnit veřejné akce pro větší počet osob nebo například částečné otevření restaurací či hotelů.
Do února se podle původního systému PES řídilo fungování jednotlivých sfér podnikání i běžných aktivit. Upuštění od jeho používání souvisí především se šířením takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější a rychleji se šíří mezi lidmi.
Původně ministerstvo zdravotnictví avizovalo, že náhradu za PES představí pověřená hlavní hygienička Pavla Svrčinová do Velikonoc. Před velikonočním víkendem ale Blatný řekl, že dokument čeká na stanoviska odborných skupin, ale že je ve velmi pokročilém stadiu přípravy.
Související

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Zeman o odvolání Blatného věděl mnohem dřív než exministr
Jan Blatný , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák