Stejně jako letos i loni na začátku září šíření nemoci covid-19 v Česku po prázdninách zrychlilo. Pacientů s covidem-19, včetně vážně nemocných, a také úmrtí nakažených bylo ale několikanásobně více než nyní. V polovině září tehdy umíralo každý den až šest nemocných a hospitalizovaných byly více než tři stovky.
Letos bylo v půlce září podle posledních údajů za úterý v nemocnicích 145 lidí s covidem-19 a za celý uplynulý týden byla zaznamenána dohromady tři úmrtí lidí nakažených koronavirem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) není možné jednoduše situaci srovnávat. Případů je méně navzdory většímu počtu testů.
Loni i letos přinesl začátek září, kdy končí doba letních prázdnin a dovolených a začíná školní rok, zvýšení denních počtů nově nakažených. V září 2020 bylo ale zrychlení šíření covidu-19 podstatně výraznější. Ze zhruba 500 nových případů nákazy zaznamenaných za 1. září 2020 se denní nárůsty případů postupně vyšplhaly až nad tisícovku. Nejvyšší nárůst byl v prvních dvou zářijových týdnech loni zaznamenán 12. září, a to 1537 nakažených.
Letos jsou zatím počty potvrzených případů nižší. "Když se podíváte na počty nakažených, počty hospitalizovaných a podobně v těchto dnech a loňském roce, tak jsme někde na třetině počtu případů a přitom máme mnohem větší počet testů," řekl k tomu dnes novinářům ve Sněmovně ministr zdravotnictví Vojtěch. Srovnávání s loňským rokem tak podle něj není úplně férové.
Na začátku letošního září bylo kolem tří stovek případů a nejvyšší nárůst ze 7. září činil 582 nově nakažených. Šíření nemoci je letos oproti loňskému září pomalejší i navzdory tomu, že je testováno několikanásobně více lidí. Například tento týden v úterý 14. září bylo provedeno zhruba 55.000 testů na koronavirus, zatímco loni 14. září jen kolem 17.500 testů. V některých všedních dnech bylo loni začátkem září testů dokonce třeba jen kolem 11.000, takže podíly potvrzených případů nákazy na počtu provedených testů dosahovaly i 16 až 17 procent. Letos v září se podíl pozitivních pohybuje zatím zhruba od dvou do čtyř procent.
V letošním roce byli na rozdíl od loňska žáci a studenti na začátku školního roku povinně testováni. Povinné testování na koronavirus stát nařídil až letos v dubnu, tedy před koncem minulého školního roku, kdy se děti do škol vracely po dlouhé době výuky z domova. Loni začátkem září také ještě nebylo ve školách povinné nošení roušek. Až od 10. září tehdy museli žáci začít roušky nosit ve společných prostorách škol. Letos byly testy i roušky povinné hned od začátku školního roku.
Výrazně nižší jsou letos v září oproti loňsku i počty lidí s covidem-19 v nemocnicích nebo počty obětí epidemie. V roce 2020 se množství hospitalizovaných postupně ze 180 lidí na začátku září vyšplhalo až na 339 pacientů 14. září. Letos bylo 1. září v nemocnicích s covidem-19 podle údajů ministerstva 61 lidí a 14. září 145. Velký rozdíl je i v počtu těžkých případů nemoci. Loni bylo ke 14. září ve vážném stavu 75 lidí, tedy skoro čtvrtina tehdejších pacientů s covidem-19. Letos bylo 14. září ve vážném stavu 25 lidí, asi 17 procent pacientů.
Také úmrtí je letos podstatně menší počet. Loni v polovině září umíralo pět až šest lidí s covidem-19 denně, zatímco letos bylo za celou dobu od začátku září zaznamenáno dohromady osm úmrtí.
V září 2020 však ještě nebyli lidé proti covidu-19 očkováni. Vakcinace začala až koncem loňského prosince. Očkování podle odborníků nejen snižuje riziko nákazy, ale v případě nakažení je u očkovaného nižší riziko vzniku závažných zdravotních problémů a úmrtí.
Za celou dobu epidemie covidu-19 v Česku od začátku loňského března bylo v zemi potvrzeno asi 1,68 milionu případů nemoci a zemřelo 30.417 lidí s covidem-19. Téměř šest milionů lidí v Česku již bylo proti covidu-19 plně naočkováno.
Související
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák