Česko je na prahu další vlny epidemie, vláda zvažuje lokální opatření

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku byl v pondělí nejvyšší za zhruba čtvrt roku. Česko je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na úpatí další vlny epidemie, která znovu přichází ze západu, kde počty nových případů nákazy koronaviru rostly už v minulých týdnech. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že hygienici čekají na výsledky testování ve školách, podle jejichž vyhodnocení se rozhodne o opatřeních proti šíření koronaviru. Případná opatření ale podle premiéra budou lokální, vláda se nechystá třeba uzavírat školy či hranice.

V pondělí přibylo podle údajů ministerstva v Česku 391 nově nakažených koronavirem, což bylo nejvíce případů od 3. června a o zhruba 150 víc než předchozí pondělí. Incidenční číslo, tedy počet nově nakažených za týden v přepočtu na 100.000 obyvatel, stouplo k dnešku z 16 na 18. Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, vzrostlo z 1,26 na 1,36. Vyšší než dnes bylo naposledy v polovině července. Z nově nakažených jsou podle ministra zdravotnictví více než tři čtvrtiny neočkovaných.

Česko je podle ministra Vojtěcha na úpatí další vlny epidemie, která znovu přichází ze západu, kde počty nových případů nákazy koronavirem rostly už v minulých týdnech. Situace však podle ministra není dramatická, a to ani v Karlovarském kraji, kde byl počet nových nákaz na 100.000 obyvatel za uplynulý týden nevyšší.

"Očekával jsem, že se situace může po prázdninách zhoršit. Neříkám, že je to jenom otázka návratu dětí do školy, ale obecně otázka návratu společnosti do nějakého normálního režimu, větší mobilita lidí," uvedl Vojtěch.

Vláda podle premiéra očekává, že počet nakažených dál poroste. Nejvíce se nyní sleduje situace v Karlovarském kraji. Kompletní uzávěry zatím kvůli šíření nemoci vláda podle Babiše nechystá. Nepřipravuje se tzv. lockdown ani zavírání škol, řekl premiér novinářům po dnešním jednání se slovenským premiérem Eduardem Hegerem a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem na zámku v Lednici. "My se poučili z minulého léta a jsme připraveni na veškeré situace. Není důvod, aby občané měli strach, že by byla opatření, která dopadnou na jejich život," uvedl Babiš. Předsedové vlád také shodně vyloučili, že by v případě zhoršení epidemické situace jejich země zvažovaly uzavření hranic.

Premiéři se shodli v tom, že jedinou účinnou zbraní proti covidu-19 zůstává očkování. "Stále apelujeme na občany, aby se nechali očkovat, chránili sebe i své okolí," dodal Babiš. Nejvíce proočkovanou populaci lidí starších 16 let alespoň jednou dávkou vakcín proti covidu-19 má podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která má ČTK k dispozici, Středočeský kraj a Vysočina. Tam dostalo vakcínu přes 68 procent lidí. V každém kraji dostalo alespoň jednu dávku přes 60 procent obyvatel starších 16 let. Bez ochrany očkováním nebo prodělaným covidem-19 je podle ÚZIS stále asi 435.000 seniorů v Česku.

Případná protiepidemická opatření by podle Babiše byla lokální. Hygienici podle premiéra čekají na výsledky testování ve školách, poté budou data vyhodnocena, a podle toho se rozhodne o opatření. Nyní žádný návrh opatření není, prohlásil premiér.

Za první etapu testování 1. a 2. září podle ministerstva zdravotnictví výsledky testů nahlásilo zatím 94 procent škol. V neděli ministr zdravotnictví řekl, že v 86 procentech škol se potvrdilo 111 případů nákazy. V celé zemi je podle statistik ministerstva školství asi 4200 základních a 1280 středních škol, 1. září do nich nastoupilo zhruba 1,4 milionu dětí. Zatím naposledy mají žáci testy podstoupit ve čtvrtek 9. září. O případném dalším testování mělo ministerstvo zdravotnictví podle dřívějších informací rozhodnout na základě výsledků z prvních dvou termínů testů.

Kompletní výsledky testování žáků na covid-19 na začátku školního roku chce ministerstvo zdravotnictví představit příští týden, až bude mít data ze všech tří naplánovaných termínů testů. ČTK to dnes oznámila Martina Čovbanová z tiskového oddělení úřadu. "Zatím však můžeme říct, že po prvním vyhodnocení testování není žádná ze škol ohrožena z důvodu velké koncentrace nákazy a situace je zatím příznivá," řekla.

Epidemie covidu-19 kromě ztížení výuky způsobila dětem i další problémy. Kvůli dopadům epidemie se v Česku dostalo 20.000 dětí do chudoby, zjistila česká pobočka organizace UNICEF. Na fóru rodinné politiky v Praze to dnes řekla její ředitelka Pavla Gomba. V Česku žijí podle údajů Českého statistického úřadu dva miliony dětí a mladých pod 18 let. "Dá se říct, že před covidem byl český sociální systém dobře nastaven a funguje poměrně efektivně. Jinak by bylo v chudobě každé třetí dítě, takhle je to každé desáté," doplnila Gomba.

Ekonomicky pandemie značně zasáhla například pracovníky v turismu. Agentury zaměřené na příjezdový cestovní ruch jsou se zakázkami podle Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) prakticky na nule, propustit musely 70 procent lidí. Pokud stát rychle příjezdy turistů z ciziny nepodpoří, budou muset vypovídat smlouvy dalším zaměstnancům. Zástupci ACK to dnes uvedli na tiskové konferenci. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) však cestovní kanceláře a agentury získaly mnohem vyšší podporu než mnohá jiná odvětví. V dotacích dostaly 1,6 miliardy korun, v úvěrech a zárukách 697 milionů korun, doplnilo ministerstvo.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Adam Vojtěch (ANO) Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

Nigel Farage

Setkání s Trumpem by dopadlo lépe, kdyby si Zelenskyj vzal oblek, vzkázal Farage Kyjevu

Britský politik Nigel Farage vyvolal vlnu kritiky poté, co prohlásil, že setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mohlo proběhnout lépe, kdyby si Zelenskyj oblékl oblek. Lídr strany Reform UK, který je blízkým spojencem Trumpa, uvedl, že současný prezident Spojených států je „neuvěřitelně staromódní“, pokud jde o oblékání v Oválné pracovně. 

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Napjatý víkend plný zvratů. Co znamená pro Zelenského, Evropu a zbytek světa?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se po třech intenzivních dnech vrátil do Kyjeva. Jeho návštěva Spojených států skončila napjatou schůzkou v Oválné pracovně, během níž došlo k ostré konfrontaci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a senátorem JD Vancem. Výsledkem bylo, že Zelenskyj musel neplánovaně opustit Bílý dům. Následně zamířil do Londýna, kde ho čekalo vřelejší přijetí – britský premiér ho přivítal před sídlem na Downing Street, setkal se s králem a na summitu evropských lídrů získal silnou podporu.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Putinovy jednotky zabíjejí na Ukrajině ženy a děti. A Trump mu věří, že chce mír

Ve středu, krátce poté, co ruský dron zasáhl dům Tetyany Kulyk a jejího manžela Pavla Ivančova, dorazili záchranáři. Všechno, co mohli udělat, bylo vyprostit jejich ohořelá těla. Americký prezident Donald Trump ale přesto trvá na tom, že jeho ruský protejšek Vladimir Putin chce mír. Válka ale přesto pokračuje a ukrajinští civilisté umírají, připomíná CNN.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa je v těžké situaci. „Ocelový dikobraz“ bude stát miliardy, koalice ochotných musí fungovat bez mandátu NATO

Rodící se „koalice ochotných“ by mohla představovat adekvátní náhradu za americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Současná administrativa v Bílém domě se rozhodla definitivně odvrhnout závazky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994, stejně jako to učinil Kreml v roce 2014 – a tíha bezpečnostních garancí tak nyní spočívá na bedrech Evropy. Ať už se tato koalice zaměří na proměnu Ukrajiny v „ocelového dikobraza“ nebo na urychlení jejího vstupu do Evropské unie, bude muset najít přesvědčivé důvody pro takové kroky.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

USA zastavily kybernetické operace proti Rusku. To nechápeme, zní z Francie

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyjádřil znepokojení a nepochopení nad rozhodnutím amerického ministra obrany Peta Hegsetha zastavit ofenzivní kybernetické operace proti Rusku. „Mám trochu problém pochopit toto rozhodnutí,“ uvedl Barrot v rozhovoru pro veřejnoprávní rádio France Inter a zdůraznil, že země Evropské unie „jsou neustále terčem“ ruských kybernetických útoků.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO nečelí prvnímu problému v historii. USA v minulosti tlačily na Evropu, aby přijala Ukrajinu

Donald Trump se vždy profiloval spíše jako zastánce transakčního přístupu než jako podporovatel transatlantických vztahů. Autor knihy The Art of the Deal (Umění uzavírat dohody) už během svého prvního prezidentského období jasně deklaroval, že podle něj je NATO pro USA špatnou dohodou. Veřejně kritizoval evropské spojence, zejména Německo, za to, že nevydávají dostatek prostředků na obranu a nechávají Spojené státy platit většinu nákladů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Hádka Zelenského s Trumpem

"USA nás prodaly Rusku." Politiky nadále rezonuje hádka Zelenského s Trumpem

Páteční schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, která měla vést k dohodě o výměně ukrajinských surovin za americkou podporu, skončila ostrým sporem a náhlým ukončením jednání. Po této události se Ukrajina obrátila s prosbou o pomoc na evropské spojence.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Svět vstupuje do nové éry a Evropa spí. Lpí na hodnotách, které se dnes zdají být nereálné, varuje expert

Geopolitické otřesy, které Spojené státy vyvolaly, ukazují, že svět vstupuje do nové éry. Přestože evropské vlády tuto změnu formálně uznávají, jejich reakce zůstávají nedostatečné a zaměřené především na krátkodobé výzvy – vyjednávání o Ukrajině, zvyšování obranných rozpočtů či regulaci amerických technologických gigantů. To, co Evropě chybí, je dlouhodobá vize nového mezinárodního uspořádání, tvrdí Richard Youngs, profesor mezinárodní a evropské politiky na University of Warwick.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v hádce s Donaldem Trumpem

Dva týdny, které změnily svět. Co začal Hegseth a Vance dokončil Trump hádkou se Zelenským

Události uplynulých dvou týdnů přinesly Evropě tvrdé varování. Hádka v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským i proslovy amerického ministra obrany Peta Hegsetha v sídle NATO v Bruselu a viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní ukázaly, že budoucnost transatlantických vztahů je výrazně ohrožena. Washington dal jasně najevo, že bezpečnostní záruky poskytované Evropě již nebudou automatické a budou záviset na plnění amerických podmínek.

před 10 hodinami

Průmysl, ilustrační foto

Zastaví změny počasí, může konkurovat USA. Evropa má v ruce klíč k průmyslové revoluci

Evropská unie hledá nový způsob, jak podpořit svůj průmysl a zároveň bojovat proti klimatickým změnám. Klíčovým nástrojem by se mohly stát veřejné zakázky zaměřené na ekologicky šetrné produkty. Tento koncept, který už dříve přinesl úspěchy v oblasti veřejné dopravy či železnic, by mohl pomoci vytvořit evropské průmyslové šampiony a snížit závislost na dovozu z Číny či Spojených států.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová a Kaja Kallasová, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Spousta slibů, málo závazků. Evropa po vyhroceném týdnu vstupuje do nové fáze, oči lídrů se upírají ke čtvrtku

Podle serveru Politico Evropa vstupuje do klíčového týdne, během něhož se rozhodne o její budoucí bezpečnostní strategii. Po nedělním summitu v Londýně, který přinesl mnoho slibů, ale jen málo konkrétních závazků, se oči politiků upírají k čtvrtečnímu jednání lídrů Evropské unie v Bruselu. Mezitím přetrvávají zásadní otázky ohledně vojenských výdajů a celkové obranné strategie kontinentu.

před 11 hodinami

Bílý dům hádku vyprovokoval, tvrdí experti. Konečně si můžeme od Zelenského umýt ruce, radují se Trumpovi lidé

Po roztržce v Oválné pracovně se nyní obě strany snaží zmírnit škody a obnovit vzájemné vztahy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden výrazně vybočil ze stanoveného kurzu, k čemuž ho značnou měrou přiměl americký viceprezident JD Vance.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy