Česko musí začít očkovat 100 tisíc lidí denně, shodli se Prymula a Válek

V sobotu 1. května zdravotníci v Česku naočkovali proti koronaviru 21.650 lidí, to je zhruba o tisíc méně než minulou sobotu. V pracovní dny tohoto týdne průměrně podali přes 65.000 dávek vakcíny. Ukončené očkování proti nemoci-covid-19 má v republice po čtyřech měsících víc než milion lidí, k sobotnímu večeru přesně 1,009.631.

Podle Prymuly se v případě, že se nezačne očkovat požadovaných 100.000 lidí denně, začnou se hromadit vakcíny. "Určitě to bude znamenat, že se ten systém dostane dlouhodoběji do problémů," uvedl epidemiolog. Spolu s Válkem doporučili, aby se začalo více očkovat v sobotu a v neděli. "Hlavní problém je, že zdravotníci jsou zapřaženi již přes rok," prohlásil Prymula.

Za problematické považuje epidemiolog také to, že je dost nenaočkovaných lidí v nejstarších skupinách. Částečně za to podle něj může celkem složitý registrační systém. Podle Válka by pak mohlo pomoci, kdyby více očkovacích látek dostávali praktičtí lékaři. Senioři jim důvěřují více než očkovacím centrům. "Totálně vázne centrální koordinace," dodal poslanec.

Válek uvedl, že je potřeba co nejvíce lidí naočkovat před letními školními prázdninami. V červenci a srpnu budou totiž chtít lidé odjíždět na dovolenou, vybrat si ji také budou chtít zejména zdravotníci.

V ČR se začalo očkovat koncem loňského prosince, nejdříve přišli na řadu klienti domovů pro seniory a zdravotníci, postupně se přidávali i senioři nebo učitelé. V současné době je registrace k očkování otevřená pro všechny starší 55 let, přednost mají také mladší pacienti s vybranými nemocemi.

Od pondělí se spustí registrace pro takzvané pečující osoby, tedy lidi pobírající příspěvek na péči třetího nebo čtvrtého stupně. Připravuje se také očkování pracovníků vysokých škol. Někteří senioři registrovaní především u svých praktických lékařů však stále na očkování čekají.

Válek: Testování by nemělo být hrazeno pojišťovnami

Opozice by chtěla zřídit fond, ze kterého by se hradily testy ve školách i firmách. Doporučila to již dříve anonymně ministru zdravotnictví Petru Arenbergerovi (za ANO), prohlásil dnes v diskusním diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima šéf poslanců TOP 09 a lékař Vlastimil Válek. Školy a zaměstnavatelé by pak podle něj z fondu dostávaly určitou částku na testy a samy by si mohly vybrat, jaký druh si nakoupí.

"To testování neskončí v září. Toto je dlouhodobý problém," uvedl Válek. Dodal, že ministr zdravotnictví opozici sdělil, že nemá antigenní testy pro školy ani nemá plán, co dělat v případě, že je nesežene. Podle Válka by proto školy měly mít možnost vybrat si i kvalitnější a dražší testy nebo PCR testy a doplatit si je.

Také epidemiolog a poradce prezidenta Roman Prymula označil situaci s testováním ve školách za nešťastnou. "Já si osobně myslím, že vysoutěžit antigenní testy není nic složitého," uvedl. Ministerstvo by podle něj mělo odborně stanovit cenu, kterou bude stát poskytovat na testy, a školy by si je mohly obstarat samy. "Lokálně se nakoupit dají," dodal.

Testování ve školách není podle Prymuly zbytečné. Děti přišly v dubnu do škol z domova, testy tak nezaznamenaly tolik nakažených jako ve firmách. Průběžně ale podle něj budou zachytávat více pozitivních žáků.

Ministerstvo školství má v rezervách pro školy 375.000 antigenních testů na covid-19, budou rozvezeny na krajská pracoviště Národního pedagogického institutu (NPI). Od příštího týdne se v sedmi krajích nebudou testovat děti ve školkách a v části škol se sníží testování z intervalu dvakrát týdně na jednou týdně. Zároveň se v těchto regionech vrátí do škol na rotační výuku žáci druhého stupně ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií. Ministerstvo doufá, že nynější zásoby školám vydrží až do výběru nového dodavatele antigenních testů. Úřad chce zároveň znovu požádat vládu o souhlas s finanční podporou PCR testů ve školách. Pokud je nyní školy používají, musí je hradit ze svého. Antigenní testy dostávají od státu zdarma.