Hygienička: Chytrou karanténu chceme využívat i pro jiné choroby

Řekla to na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci. Při spouštění projektu loni na jaře epidemiolog Roman Prymula jako náměstek ministra Adama Vojtěcha (za ANO) hovořil o tom, že by její nástroje mohly nahradit plošná opatření. Někteří odborníci se domnívají, že její potenciál, například mobilní aplikace eRouška nebo takzvané paměťové mapy, nebyl plně využit.

"Chytrá karanténa je celý komplex. Pokud nám klesá incidence v populaci, tak o to víc se dá Chytrá karanténa využít. Asi je velmi složité to dělat při číslech, které jsme tu měli před dvěma měsíci," dodal k tomu ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Zlepšení trasování ukazují i data, zatímco na začátku ledna lidé hlásili v průměru 0,72 rizikového kontaktu, za poslední týden je to 1,14.

Základem projektu, který vznikl před rokem, bylo propojení všech krajských hygienických stanic do jednoho informačního systému, kde je možné sdílet záznamy o nakažených a trasování jejich kontaktů. Díky tomu se mohou zapojit i externí call centra. Nastavil se také systém hlášení výsledků testů ze všech laboratoří nebo obsazenosti lůžek v nemocnicích, díky čemuž jsou dostupná denní statistická data.

"Systém udělal za ten rok hodně velký krok dopředu. Museli jsme lidi naučit pracovat s tou IT technikou, neměli takové nástroje," řekla Svrčinová. Dodala, že jednotlivé segmenty se dál vyvíjejí a tento týden byla schůzka nad další vizí projektu. "Chceme ho využívat i pro další nákazy, nejen covid. Chceme to ještě sladit s Evropou," dodala s tím, že se o tom už jedná. Například rakouské úřady by podle ní po příletu na letišti mohli zadávat do českého národního systému bydliště člověka na českém území.

Podobně se to využívá v tuzemsku v případě možného importu mutací. "Máme hlášení z letišť. Kolegové ze všech krajů mají nastaveno, byť jim třeba trasoval někdo z externího call centra, že se jim hned ukáže, že někdo přiletěl ze třetí země. Mohou si vyfiltrovat, jestli byla riziková," dodala.

Součástí Chytré karantény měly být i moderní elektronické nástroje, například mobilní aplikace na sledování kontaktů s nakaženými nebo možnost pro hygienické stanice využít data od mobilních operátorů nebo z plateb kartou pro vytvoření takzvané vzpomínkové mapy. Aplikaci eRouška má aktuálně nainstalováno asi 1,57 milionu lidí. Uživatele upozorňuje na setkání s nakaženým člověkem na menší vzdálenost než dva metry.

Imunolog Zdeněk Hel působící ve Spojených státech, který se angažuje v iniciativě vědců Sníh, na dotaz ČTK řekl, že metody Chytré karantény podle jeho názoru nebyly v ČR nikdy úspěšně aplikovány. "Chytrá karanténa je velmi efektivním způsobem boje proti šíření nemoci v zemích, kde byla úspěšně zavedana, například v zemích východní Asie," uvedl.

Za nedostatek v boji s pandemií považuje to, že lidé v ČR hlásili hygienikům při trasování velmi malý počet rizikových kontaktů. "Jedním z hlavních problémů byla absence ekonomické motivace. Infikovaní lidé se zdráhají uvádět všechny své kontakty, neboť je nechtějí vystavit ztrátě příjmu v době karantény," vysvětlil. Příspěvek ke karanténě, takzvaná izolačka, funguje v ČR až od letošního března. Denně může člověk v izolaci či karanténě dostat až 370 korun.

S ministrem Hel souhlasí v tom, že kvůli vysokému počtu nových případů byly hygienické stanice přetíženy a osoby, které se setkaly s nakaženými, proto kontaktovaly pozdě. "Přes všechny problémy má Chytrá karanténa velký potenciál jako prostředek, který může hrát klíčovou roli ve snaze omezit šíření agresivnějších variant viru na našem území v následujících měsících," dodal.