Kyberútok na FN Brno: Škoda se vyšplhá na stovky milionů, odhaduje NÚKIB

Škoda po březnovém kyberútoku na nemocnici v Brně dosáhne řádově na stovky milionů korun, v benešovské nemocnici činí po loňském útoku zhruba 50 milionů. Na dnešní konferenci v Praze o kyberbezpečnosti v nemocnicích to řekl ředitel odboru vládní CERT Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Veselý.

NÚKIB při incidentech v napadených subjektech pomáhá řádově dny až týdny, podle Veselého ale nesmí nahrazovat správce a dodavatele IT systému.

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba mluvil v polovině dubna o tom, že útok znamenal pro nemocnici škodu v desítkách milionů. Nemocnice přišla například o internetový objednávkový systém u dárců krve. Ztratila se také některá administrativní a ekonomická data. Veselý dnes zdůraznil, že NÚKIB nedisponuje přesným výpočtem škod, ale vychází z odhadů. "Dopad toho incidentu ale mohl stát nemocnici řádově stovky milionů," řekl.

Benešovská nemocnice čelila útoku v prosinci. Technický ředitel nemocnice Jan Kolbaba dnes uvedl, že nemocnice ztrátu nabrala kvůli tomu, že 20 dní nebyla v provozu. Platit musela i za pomoc externistů, investovat se pak rozhodla do nového firewallu za dva miliony korun. "Po dobu kyberútoku ale nebyl nikdo ohrožen na životě, žádný pacient nebyl ohrožen a nedošlo k úniku dat. Ta byla napadena a zašifrována, ale všechna zůstala v nemocnici," řekl Kolbaba. Kraj v lednu rozhodl, že dá nemocnici na ztrátu 30 milionů korun.

NÚKIB se podle Veselého při incidentech ve zdravotnických zařízeních snaží na místě zjistit rozsah napáchaných škod. "Poté se snažíme doporučit postup k řešení té situace. Je potřeba v co nejkratší době obnovit chod nemocnice," uvedl. Obnova systémů po útoku podle něj trvá často týdny a měsíce, ale úřad na místě působí dny až týdny. "Pak odtamtud odcházíme, nesuplujeme ani správce, ani dodavatele systému," zdůraznil.

Ve zdravotnictví se podle Veselého v posledních letech uskutečnila řada útoků, které nebyly z různých důvodů medializovány.

Související

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem.

V nemocnicích je s covidem na 1500 nakažených. U většiny pacientů ale nejde o hlavní důvod hospitalizace

Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 v Česku pomalu klesá, od začátku dubna se snížil o více než tři stovky. Nižší je podle Ministerstva zdravotnictví také počet vážných případů a úmrtí za den. V nemocnicích v současné době leží především pacienti v důchodovém věku. U většiny z nich bylo důvodem hospitalizace některé ze základních onemocnění, koronavirus byl přitom prokázán náhodně, tvrdí lékaři.
FN Brno, ilustrační fotografie.

Ředitel Fakultní nemocnice Brno na konci dubna rezignuje

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba k 30. dubnu rezignuje na svou funkci. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Podle ní se chce Štěrba věnovat medicíně, měl by koordinovat péči onkologicky nemocných dětí z Ukrajiny. I po dobu vedení nemocnice byl přednostou kliniky dětské onkologie.

Více souvisejících

FN Brno Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Hackeři Brno

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy