Lékaři se obávají dopadu epidemie na zdravotní stav chronicky nemocných

Připomněli, že zhruba stejně lidí, kolem 30.000, jejichž úmrtí statistiky v ČR dosud evidují v souvislosti v covidem, ročně zemře na rakovinu a až 55.000 lidí na nemoci srdce a cév.

Zatímco v předchozích letech zemřelo v ČR zhruba 110.000 až 112.000 lidí za rok, loni to bylo více než 130.000. Nemoci srdce a cév a nádory byly dosud dvě nejčastější příčiny úmrtí. Podle předsedy internistické společnosti Richarda Češky se v posledních letech situace zlepšovala, když v roce 1994 zemřelo na kardiovaskulární potíže 65.000 lidí, zatímco předloni to bylo 49.000. Stále je ale mortalita jedna z nejvyšších v EU.

Odborníci se ale obávají, že se trend může zhoršit, nejen kvůli epidemii covidu-19. "Hrozí, že progres, který přinesla lepší léčba, bude vyčerpán. A pokud něco nezměníme, mohou počty stoupnout do roku 2040 až o 41 procent," uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Podle něj už se negativní trend v některých západních zemích projevuje.

Důvody jsou kromě stárnutí populace také obezita a fyzická neaktivita, které se v době epidemie ještě zhoršovaly. Například podle průzkumu agentury Ipsos zhruba třetina Čechů v době pandemie přibrala, a to v průměru o šest kilogramů.

Lidé se podle Linharta také báli jít do nemocnice nebo k lékaři a zanedbali prevenci nebo včasnou léčbu. "Řada pacientů se je zdráhala využít z obavy, že budou infikováni v nemocničních zařízeních nebo také proto, že jim bylo řečeno, že mají nejdříve volat svému lékaři," vysvětlil Linhart.

Podle něj představují tito lidé také část takzvaných nadúmrtí za loňský rok, tedy zemřelých navíc proti dlouhodobému průměru, které nelze přímo spojit s nákazou covidem. Podle statistik kardiologů loni v ČR asi o pětinu až čtvrtinu ubylo lékaři řešených infarktů. "Předpokládáme, že ti lidé do nemocnic nedoputovali," dodal Linhart. Přitom v léčbě infarktu je právě rychlost zákroku zásadní pro dobré zotavení pacienta.

Mezi nejčastější rizikové faktory kardiovaskulárních chorob patří kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoký obsah tuků v krvi, přičemž častěji jsou postižení muži. Dalšími důvody, které se podle Linharta ještě zhoršily v době epidemie, je sociální deprivace, stres, závislosti nebo spotřeba alkoholu. Se stárnutím populace přibývá lidí, kteří umírají na srdeční selhání, tedy opotřebení srdce, které pracuje méně.

Vliv mají podle kardiologů také socioekonomické faktory, více infarktů zaznamenávají v chudších regionech a u méně vzdělaných lidí. Kvůli ekonomickým dopadům boje s epidemií se tak obávají, že může těchto srdečních příhod ještě přibývat.

Podle Češky podobně může přibývat dalších srdečních a metabolických problémů, jako je ateroskleróza neboli kornatění cév a jejich následné ucpávání, vysoký krevní tlak nebo podíl tuků v krvi, cukrovka, srdeční selhání, ale i psychiatrické problémy. "Musíme rychle udělat nějakou akci, abychom situaci, kterou předvídáme, dokázali nějakým způsobem ovlivnit," uvedl s tím, že je třeba připravit plán prevence.

Například k diabetologům chodí na kontroly až o 30 procent méně pacientů než v době před pandemií koronaviru. Cukrovkáři se stále obávají nákazy a kvůli nedostatku pohybu někteří přibrali i osm kilo a více. Lékaři upozorňují, že odkládání návštěv je pro pacienty větším rizikem než koronavirus, jen při osobní kontrole je podle nich možné odhalit zhoršení nemoci nebo přidružené komplikace.