Ministerstvo zdravotnictví plánuje poslat v příštích dvou letech zhruba 150 milionů korun na analýzy poznatků získaných v době epidemie covidu-19. Mají pomoct při hledání vhodných postupů pro zdravotní péči pro případ, že bude epidemie pokračovat nebo se bude opakovat.
Ministerstvo proto navrhlo vládě rozšířit Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020 - 2026, vyplývá z dokumentu pro vládu, který má ČTK k dispozici.
Celkové výdaje za dobu trvání programu v letech 2020 až 2026 se touto změnou podle navrhovatelů nezmění, pouze v prvních letech má jít víc ze sumy na analýzu dopadů covidu. Projekty budou vybrány v jedné veřejné soutěži, která bude vyhlášena ještě letos.
Materiál konstatuje, že kromě zásadních organizačních změn epidemie otevřela řadu témat ve virologii, molekulární biologii, imunologii, epidemiologii, ale i v oborech klinické medicíny. "V oblasti buněčné a molekulární biologie se jedná především o diagnostiku, na pracovištích infekčního lékařství o nutnost předání běžných infekčních nemocných do péče blízkých oborů s cílem zaměřit se na léčbu středně těžkých forem onemocnění, o léčbu těžkých forem a o obavu přetížení pracovišť intenzivní péče, o dopad do oblasti duševního zdraví," uvádí.
Epidemie ovlivnila podle předkladatelů chod řady klinických oborů. Pro zdravotnické pracovníky znamenala změnu dennodenní rutiny v dodržování zavedených diagnosticko-léčebných postupů. Řada rutinních výkonů, screeningových vyšetření byla odsunuta, aniž by byly přesně známy důsledky pro zdraví obyvatelstva, doplňuje.
Nový podprogram podpory zdravotnického aplikovaného výzkumu má umožnit v průběhu maximálně dvou let transparentně vybraným řešitelským týmům analyzovat dopady epidemie covidu-19 na zdravotní péči v Česku ve všech jmenovaných oborech.
Výdaje na nový podprogram předpokládají jeho navrhovatelé 150 milionů korun v letech 2022 a 2023. Protože financování aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví závisí na možnostech státního rozpočtu, ministerstvo jednalo s odborem Rady pro výzkum, vývoj a inovace o možnosti posílení rozpočtu ministerstva zdravotnictví v letech 2023 a 2024 tak, aby o prostředky vyčleněné pro nový podprogram nemusely být ponižovány sumy pro soutěže v stávajících oblastech podpory. O tomto posílení chce ministerstvo jednat s Radou pro výzkum, vývoj a inovace při jednání o rozpočtu na rok 2023.
"Pokud budou prostředky v kapitole ministerstva zdravotnictví v roce 2023 nedostačující, byla rovněž navržena možnost zajištění prostředků půjčkou od jiného poskytovatele, která by při posílení rozpočtu ministerstva byla v následujících letech splacena," uvádí materiál.
Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo v Česku ke čtvrtku s koronavirem 30.347 lidí, na červenec připadá 12 úmrtí. Laboratoře dosud v ČR potvrdily téměř 1,672 milionu případů, vyléčilo se 98 procent nakažených. Pětina ze všech letos hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo v nemocnicích přes 78.000 nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče bylo 16.600 z nich. Pro zdravotnictví to znamenalo podle bývalého náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého bezprecedentní situaci.
Související
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
ministerstvo zdravotnictví , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kriminalisté objasnili vraždu v Přelouči. Senior střílel z legálně držené zbraně
před 2 hodinami
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
před 3 hodinami
Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády
před 4 hodinami
Primář z Domažlic odešel od soudu s výjimečným trestem. Odsedí si 28 let
před 5 hodinami
Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?
před 6 hodinami
Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?
před 7 hodinami
Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války
před 8 hodinami
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
před 9 hodinami
Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu
před 10 hodinami
Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů
před 10 hodinami
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
před 11 hodinami
Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz
před 12 hodinami
Masivní ruský útok zasáhl všechny čtvrti Kyjeva, vyvolal požáry napříč hlavním městem
před 13 hodinami
BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá
před 14 hodinami
Počasí o víkendu: Bude chladněji, teploty začnou klesat
včera
Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku
včera
Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit
včera
COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí
včera
Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci
včera
Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru
Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.
Zdroj: Jakub Jurek