Ministerstvo zdravotnictví plánuje poslat v příštích dvou letech zhruba 150 milionů korun na analýzy poznatků získaných v době epidemie covidu-19. Mají pomoct při hledání vhodných postupů pro zdravotní péči pro případ, že bude epidemie pokračovat nebo se bude opakovat.
Ministerstvo proto navrhlo vládě rozšířit Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020 - 2026, vyplývá z dokumentu pro vládu, který má ČTK k dispozici.
Celkové výdaje za dobu trvání programu v letech 2020 až 2026 se touto změnou podle navrhovatelů nezmění, pouze v prvních letech má jít víc ze sumy na analýzu dopadů covidu. Projekty budou vybrány v jedné veřejné soutěži, která bude vyhlášena ještě letos.
Materiál konstatuje, že kromě zásadních organizačních změn epidemie otevřela řadu témat ve virologii, molekulární biologii, imunologii, epidemiologii, ale i v oborech klinické medicíny. "V oblasti buněčné a molekulární biologie se jedná především o diagnostiku, na pracovištích infekčního lékařství o nutnost předání běžných infekčních nemocných do péče blízkých oborů s cílem zaměřit se na léčbu středně těžkých forem onemocnění, o léčbu těžkých forem a o obavu přetížení pracovišť intenzivní péče, o dopad do oblasti duševního zdraví," uvádí.
Epidemie ovlivnila podle předkladatelů chod řady klinických oborů. Pro zdravotnické pracovníky znamenala změnu dennodenní rutiny v dodržování zavedených diagnosticko-léčebných postupů. Řada rutinních výkonů, screeningových vyšetření byla odsunuta, aniž by byly přesně známy důsledky pro zdraví obyvatelstva, doplňuje.
Nový podprogram podpory zdravotnického aplikovaného výzkumu má umožnit v průběhu maximálně dvou let transparentně vybraným řešitelským týmům analyzovat dopady epidemie covidu-19 na zdravotní péči v Česku ve všech jmenovaných oborech.
Výdaje na nový podprogram předpokládají jeho navrhovatelé 150 milionů korun v letech 2022 a 2023. Protože financování aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví závisí na možnostech státního rozpočtu, ministerstvo jednalo s odborem Rady pro výzkum, vývoj a inovace o možnosti posílení rozpočtu ministerstva zdravotnictví v letech 2023 a 2024 tak, aby o prostředky vyčleněné pro nový podprogram nemusely být ponižovány sumy pro soutěže v stávajících oblastech podpory. O tomto posílení chce ministerstvo jednat s Radou pro výzkum, vývoj a inovace při jednání o rozpočtu na rok 2023.
"Pokud budou prostředky v kapitole ministerstva zdravotnictví v roce 2023 nedostačující, byla rovněž navržena možnost zajištění prostředků půjčkou od jiného poskytovatele, která by při posílení rozpočtu ministerstva byla v následujících letech splacena," uvádí materiál.
Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo v Česku ke čtvrtku s koronavirem 30.347 lidí, na červenec připadá 12 úmrtí. Laboratoře dosud v ČR potvrdily téměř 1,672 milionu případů, vyléčilo se 98 procent nakažených. Pětina ze všech letos hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo v nemocnicích přes 78.000 nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče bylo 16.600 z nich. Pro zdravotnictví to znamenalo podle bývalého náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého bezprecedentní situaci.
Související
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
ministerstvo zdravotnictví , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
před 1 hodinou
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
před 2 hodinami
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
před 3 hodinami
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
před 3 hodinami
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
před 4 hodinami
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
před 5 hodinami
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
před 5 hodinami
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
před 6 hodinami
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
před 6 hodinami
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
před 7 hodinami
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
před 8 hodinami
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
před 9 hodinami
Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu
před 10 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu pravý nádech jara
včera
Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona
včera
Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody
včera
Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha
včera
Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství
včera
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
včera
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.
Zdroj: Libor Novák