Ministerstvo zdravotnictví počítá v rozpočtu na příští rok s miliardou na vakcíny proti covidu

Ministerstvo zdravotnictví počítá v rozpočtu na příští rok s miliardou korun na vakcíny proti covidu-19. Na provoz Chytré karantény resort vyhradil 160 milionů, naopak šetřit budou krajské hygienické stanice, kde skončí 134 pracovních míst. Opoziční poslanci sněmovního výboru pro zdravotnictví propouštění kritizovali, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejde o odborné pracovníky, ale například řidiče, právníky nebo personalisty.

V roce 2021 vydal stát na nákup vakcín 6,1 miliardy korun, letos je hradil z nespotřebovaných finančních prostředků z předchozího roku. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Heleny Rögnerové ministerstvo očekávalo vyšší příjmy od zdravotních pojišťoven, které státu platí za využité vakcíny proti covidu-19. Válek už dříve uvedl, že miliardu korun bude mít ministerstvo vyhrazenou na případné nové vakcíny společné na chřipku a covid-19.

Provoz Chytré karantény měl stát podle rozpočtu pro letošní rok asi 400 milionů korun. Pro příští rok je v plánu 160 milionů Kč. "Převzali jsme systémy od NAKITu a armády, musíme je mít zajištěné. Většinu dokážeme vysoutěžit za méně než dříve, ale bez prostředků to nejde," vysvětlila Rögnerová. Systémy Chytré karantény zajišťují například přenos dat mezi praktickými lékaři, laboratořemi, nemocnicemi a očkovacími centry nebo umožňují fungování rezervačních systémů k očkování.

Už letos chtělo ministerstvo zdravotnictví zrušit 134 pracovních míst na krajských hygienických stanicích, o rok to ale odsunulo. Válek řekl, že jde o první část reformy hygienických stanic a nejde o jejich odborné oslabení. Propouštět totiž mají jiné zaměstnance. "Nechápu, proč jsou mezi kraji naprosto rozdílné, třeba i o řád, počty řidičů nebo personalistů," uvedl. Do budoucna by tyto obslužné funkce, jako jsou účetní nebo právníci, měli zajišťovat pro hygienu společní zaměstnanci v centrále.

Ministerstvo pro příští rok plánuje výdaje 15,5 miliardy korun, z příjmů půjde přes 4,5 miliardy korun z fondů Evropské unie. Běžné výdaje resortu budou 8,7 miliardy Kč, z toho asi 2,6 miliardy korun půjdou na platy zaměstnanců ministerstva a příspěvkových organizací mimo zdravotnická zařízení, tedy například právě hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Na investice ministerstvo plánuje 2,2 miliardy korun a 1,8 miliardy Kč chce poslat na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. O zhruba 100 milionů víc pošle ministerstvo na postgraduální vzdělávání lékařů, tedy zhruba 600 milionů korun. Sněmovní výbor dnes 11 hlasy z 19 přítomných poslanců s návrhem rozpočtu v kapitole zdravotnictví souhlasil, čím umožnil posun rozpočtu do další fáze projednávání ve Sněmovně.

Související

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy