Na antigenní testování se na dnes objednalo přes 17 500 lidí, někde se tvoří fronty

Na antigenní testy na koronavirus se na dnešek zatím objednalo 17.552 lidí. Na 174 odběrových místech po celém Česku je ale ještě volná kapacita téměř 10.400 míst. Na twitteru to uvedli zástupci Chytré karantény.

Lidé mohou ode dneška podstoupit antigenní testy zdarma, hrazené jsou ze zdravotního pojištění. Na testy je třeba se předem registrovat on-line, ministerstvo zdravotnictví spustilo web, který funguje jako rozcestník informací.

Některá odběrová místa hlásí velký zájem lidí. Například v Praze se místy tvořily fronty, i když byli zájemci objednaní na konkrétní čas. Krajská nemocnice Liberec kvůli velkému zájmu rozšířila provozní dobu svého odběrového stanoviště. V pracovních dnech to bude o tři hodiny déle, až do 19:00, a pracoviště bude otevřené i o víkendech, s čímž se původně nepočítalo.

DATA: Na dnes se objednalo na antigenní testování 17 552 lidí. Na 174 odběrových místech máme ale ještě volnou kapacitu 10 379 míst. Pokud se chcete také objednat na test zdarma, tak využijte https://t.co/DmBaBk6S8m

— Chytrá karanténa (@ChytraKarantena) December 16, 2020

Ve Fakultní nemocnici Olomouc jsou předvánoční termíny testování už do posledního místa obsazené, volná místa jsou až od 27. prosince. Už jen několik termínů je do Štědrého dne volných také v Pardubicích. Zájem roste i v Královéhradeckém kraji.

Testuje více než 170 míst odběrových míst a několik stovek lékařů v ordinacích, zapojit se mohli dobrovolně. Twitter Chytré karantény zaznamenává data ale pouze od registrovaných odběrových míst.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bude kapacita až 60.000 testů denně. Výsledek testu je znám asi za 20 minut. Opakovat test je možné jednou za pět dní až do 15. ledna. Negativní výsledek testu podle ministerstva zdravotnictví zcela nevylučuje možnost, že se testovaný stane infekčním v blízkém časovém odstupu od vyšetření. Pozitivní výsledek u lidí bez příznaků musí být ještě potvrzený PCR testem. U lidí s příznaky se diagnóza považuje za potvrzenou a začíná pro ně platit povinná izolace do doby končící čtyři dny po jejich vymizení.

Antigenní testování na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 pro zájemce z řad veřejnosti v ÚVN zahájeno. První objednaní zájemci o antigenní testování přišli již na 8 ranní hodinu. pic.twitter.com/B4kOJXVVvk

— ÚVN Praha (@uvn_praha) December 16, 2020

Předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním zasedání štábu řekl, že v systému by se mohla objevovat další volná místa v souvislosti s navyšováním kapacit odběrových míst. "Aktuálně jsme byli informováni, že naplněnost je kolem 67 procent, čímž nevylučuji, že existují místa, kde je vyšší," řekl. Nelze podle něj ale očekávat, že za několik dnů či týdnů lze otestovat všechny občany. "Těch 60.000 testů denně je asi limitem, nad který minimálně po nějakou dobu nebude možné jít," řekl.

Cílem plošného dobrovolného testování je podle ministerstva hlavně odhalit lidi, kteří jsou nakažení a virus šíří, ale nemají příznaky nemoci, jako je dušnost, kašel nebo ztráta čichu. I kvůli očekávanému častějšímu setkávání v rodinách je začátek testování naplánovaný před vánočními svátky.

Od poloviny listopadu byly tyto testy povinné pro pobytové sociální služby. Každých pět dní se museli testovat jejich zaměstnanci, do 4. prosince i jejich klienti. Od minulého týdne některá zařízení testují i návštěvy, jiná vyžadují test odjinud. Minulý a tento týden byla možnost se otestovat antigenním testem nabídnutá také učitelům. Za první týden ji využilo asi 12.000 z 200.000, kteří možnost měli. Zaměstnance pravidelně testují i některé firmy.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví nemocnice život

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy