Počet nakažených roste, výsledky chodí pozdě, trasování nefunguje. Na hlavu úřadů padá kritika

Pandemie covidu doléhá nejen na pracovníky v nemocnicích, ale i na praktické lékaře. Lékař Michal Hondl tvrdí, že výsledky testů chodí s opravdu velkým zpožděním. Do 48 hodin se je nedaří získat.

"Nevím, jestli je to věc hygieny, nebo laboratoří. Ale neustále musíte myslet na to, že jste někoho někam odeslal a potřebujete výsledek, protože řešíte omezení pacienta i trasování, kdy by měl on dávat vědět svým kontaktům. S časem tohle ztrácí smysl," řekl Českému rozhlasu.

Čas přitom podle něj hraje velkou roli. "Překvapuje mě, že to dosud nefunguje, jak by mělo. A ještě se občas stává, že systém spadne, takže pak ani nemůžete žádanky vystavovat," dodal.

Upozornil také na to, že během nouzového stavu kontaktů ubylo, nyní je ale daleko více případů a větší riziko, že se lékaři nakazí. "A do toho děláme běžnou agendu – preventivní i závodní prohlídky, vystavujeme potvrzení. Je to daleko náročnější," přiznal.

Podle biochemika Jana Konvalinky vysoký nárůst infekce koronavirem docela určitě souvisí s otevřením škol. "Čísla jsou tak veliká, že to situaci nezlepší. Bude se možná zhoršovat o něco pomaleji, ale těch infikovaných už je tolik, že už je přestáváme stíhat trasovat. A bojím se, že budeme muset přikročit k ještě přísnějším opatřením," uvedl v Rozhlasu.

Ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi a krizovému štábu podle něj asi nezbude nic jiného než minimálně omezit počty lidí na společenských akcích. Podle něj je na druhou stranu ale šance, že díky Evropské unii a jejím razantním krokům by mohl být dostatek vakcíny v Česku v létě příštího roku.

"Ale to by nás nemělo úplně uklidnit. Protože dokud nebude virus nějakým způsobem potlačen celosvětově, tak se do dřívějšího života nevrátíme. Hranice se budou otevírat jen pomalu a volný pohyb lidí či zboží se nám nepodaří úplně vrátit zpátky," upozornil. Za problém ale považuje i to, že kvůli velkému počtu nakažených přestávají hygieny stíhat trasovat.

Stejný problém vnímá i virolog Ivan Hirsch. Podle něj se dostáváme do zlomového bodu, kdy přestává fungovat trasování kontaktů a my musíme přejít na jiné formy trasování. "eRouška je zaváděna, ale nepracuje na 100 procent. A čím je případů více, tím je to obtížnější. V Jižní Koreji elektronické trasování zvládli velmi dobře, ale už na začátku epidemie," podotkl.

"Vládní strategie je chránit rizikové skupiny občanů a zabránit kolapsu veřejného zdravotnictví. To se snadno řekne, ale je to protichůdné dilema," uvedl dále virolog s tím, že se musí chránit každý lidský život i společnost. "A nejjednodušší způsob, jak chránit každého, je uzavřít společnost. A to samozřejmě není možné, protože by to mělo velmi negativní důsledky téměř pro každého. Je to propletenec a musí se citlivě vážit, co povolit a co nepovolit," vysvětlil ve vysílání.

"Po první vlně – nebyla to pořádná vlna, ale náběh epidemie – jsme dostali dojem, že tady žádná epidemie není. Říkalo se, že kvůli chřipce také nezavíráme bary. Nechali jsme se ukolébat tou příznivou situací, že jsme byli mezi premianty," dodal.