Někteří hejtmani by rádi rozšířili seznam profesí, pro které se může v případě výrazného zesílení epidemie koronaviru zavést takzvaná pracovní karanténa. Plán ministerstva zdravotnictví předpokládá, že po pozitivním antigenním samotestu by do práce mohli chodit zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, hejtmani by do seznamu přidali například energetiky, vodohospodáře, řidiče autobusů nebo pracovníky svozu odpadu. Pracovní karanténu by hejtmani oslovení ČTK zaváděli jen v kritické situaci a doufají, že taková nenastane.
Pracovní karantény budou podle očekávání hejtmanů patřit k tématům jejich pravidelného úterního jednání se zástupci ministerstva zdravotnictví. Možnost pracovat i po pozitivním testu schválila pro zdravotníky a sociální pracovníky vláda. Cílem je udržet chod státu i v případě, že by se v kritické infrastruktuře významně rozšířila covidová varianta omikron, která je nakažlivější, onemocnění ale bývá mírnější. Zaměstnanec nakažený koronavirem bude muset pracovat nebo se stravovat odděleně.
Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) by k oborům, pro které by pracovní karanténa platila, přidal energetiku, vodohospodářství, svoz odpadu a potravinářství. Krajské organizace z kritické infrastruktury na jeho žádost nachystaly modely, s kolika procenty lidí dokážou fungovat, řekl dnes ČTK. "Někdo, kdo bude mít pozitivní test, by se měl do práce dostat opravdu až za krizových podmínek. A v té chvíli bychom museli říct, že Česká republika je v nouzovém stavu," uvedl. Procesy by se podle Kuby měly nachystat tak, aby pozitivně testovaní do práce nechodili.
Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) by se pracovní karanténa měla týkat také řidičů autobusů veřejné dopravy. Upozornila na to, že v nemocnicích už při dřívějších vlnách koronaviru fungovala praxe, kdy zdravotníci po setkání s pozitivně testovaným člověkem nešli do karantény, ale pokud by chyběli na oddělení, docházeli dál ke covidovým pacientům.
Kraje mají daleko širší seznam pracovníků, kteří spadají do kritické infrastruktury, řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). "My jsme seznam kritické infrastruktury dávali dohromady už v době, kdy jsme tvořili seznam pracovníků pro přednostní očkování. Kromě pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách jsou to energetici, vodárenští pracovníci, lidé z odpadového hospodářství a podobně," uvedl. Podle Kulhánka se kraj od kraje může takový seznam mírně lišit, případnou pracovní karanténu budou muset kraje řešit podle aktuální situace.
Pracovní karanténu pro zdravotníky a sociální pracovníky hodnotí jako ideální jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). "V historii pandemie nebylo potřeba jiných pracovníků než sociálních a zdravotníků. Děláme to ale jen proto, kdyby nastala potřeba. Snad na to budeme stačit a pracovní karanténa nebude potřeba," řekl hejtman ČTK.
Debatu o tom, zda se pracovní karanténa má týkat jen zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, nebo i v jiných oborech, považuje nyní za předčasnou hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Ve Zlínském kraji podle něj nyní není situace přes nárůst počtu nově nakažených koronavirem taková, aby se musela pracovní karanténa využít. Stát by ale měl být připraven na případné zhoršení situace, řekl. Hejtmani podle Holiše zatím nedostali informaci, co bude vláda dělat v krizovém scénáři. "Jsem však rád, že po čtyřech týdnech debat jsme už připustili, že ´nouzový stav´ není sprosté slovo," dodal hejtman.
Související
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák