Prymula by v současné situaci byl pro krátkodobá tvrdá opatření

S ohledem na horšící se epidemickou situaci v Česku by premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula byl nyní pro to, aby se v zemi zavedla na dva až tři týdny striktní opatření a teprve poté se začala uvolňovat. Navrhne to i premiérovi Andreji Babišovi A(NO), nicméně je to politické rozhodnutí a mělo by mít i podporu u opozice, řekl dnes Prymula v České televizi (ČT).

"Dostáváme se na nějaké rozcestí, kde si opravdu musíme říct, a ono těch řešení už není opravdu moc, buď tady bude krátkodobá tvrdá restrikce, dva až tři týdny, a pak uvolnění, nebo budeme v režimu, v jakém jsme," prohlásil Prymula. Vývoj epidemie koronaviru v Česku není podle něj v setrvalém stavu, naopak se zhoršuje a během jednoho až dvou týdnů se zdravotnická zařízení dostanou za svou kapacitu.

Na to, aby lidi převzali odpovědnost, jak apeloval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), je podle jeho předchůdce pozdě. "Teď je vyhrocená situace a měnit systém z technokratického po liberální s osobní odpovědností je rizikové," prohlásil.

O vážnosti situace v uplynulých dnech mluvil i ministr Blatný a uvedl, že plošná opatření nefungují. V březnu by se přitom mělo podle vládního materiálu postupně vrátit do škol zhruba 450.000 žáků a učitelů. Vedle toho vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) navrhuje od 22. února zcela otevřít maloobchod. Podle Blatného ale případné otevření obchodů není možné označovat jako rozvolňování. "Jestli k nějaké změně dojde, tak to povede ke změně v tom, abychom každý převzali svůj díl odpovědnosti," řekl ve středu Blatný.

Prymula se však obává, "že osobní odpovědnost, která nenastala posledních x měsíců, zásadním způsobem nezmění vývoj, který tady je".

Podle něj by se v Česku nyní nemělo rozvolňovat nic. "Kdybych měl postupovat mimo politiku a bylo by to čistě epidemiologické, tak bych šel cestou krátkého uzavření a pak uvolnění za testování a v podstatě návrat do běžných aktivit," uvedl Prymula. Doplnil, že by však musela být politická dohoda, že opatření bude tvrdé a že s výjimkou například průmyslových aktivit a kritické infrastruktury budou veškeré ostatní kontakty na danou dobu omezeny.

Epidemie koronaviru v Česku nepolevuje kvůli šíření nakažlivější britské mutace. Rychle ubývají i nemocniční lůžka na jednotkách intenzivní péče. Ve středu bylo v nemocnicích v těžkém stavu s covidem rekordních 1227 pacientů. Osmi krajům hrozí podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vyčerpání kapacit JIP, v pěti krajích v západní polovině Česka se to může stát už do konce února.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy