Registrace na očkování proti koronaviru začne 15. ledna v 08:00

Registrace na očkování proti covidu-19 pro občany starší 80 let začne v pátek 15. ledna v 08:00. Na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví do dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Hlásit se mohou přes web crs.uzis.cz nebo registrace.mzcr.cz a telefonní linku 1221. Zdravotníci se mají podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) hlásit dál přes zdravotnická zařízení, registrace pro ně začne 18. ledna nebo nejpozději 22. ledna.

"Důvodem je to, aby se někdo nepokoušel podvádět. Během víkendu bude systém provázaný s databází zdravotníků v ČR," řekl ministr k pozdější registraci pro zdravotnické profese. Pomoci seniorům s přihlašováním mohou také například praktičtí lékaři, jedná se i o lékárnách. Nevadí, ani když pro první ověření použijí vícekrát stejné telefonní číslo. Podle vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurilly se systém testuje a velký nápor zájemců by v pátek měl vydržet.

Pořadí bude určovat rychlost přihlášení. Zájemce o očkování nejprve na webu při vstupu do formuláře zadá telefonní číslo, na které mu přijde PIN kód pro potvrzení, což je bezpečnostní opatření proti neoprávněnému přihlašování ze strany robotických počítačových programů. Přihlášený bude poté zadávat jméno, trvalé bydliště, rodné číslo a číslo a název své zdravotní pojišťovny, vybere také preferované místo, kde se chce nechat očkovat.

"Registrace a rezervace nemusí nutně proběhnout ve stejném termínu. Určitě se nestane, že všichni lidé, kteří se zaregistrují hned první den, dostanou termín, protože vakcín je omezení množství," řekl Blatný. Až očkovací centrum vypíše první volné termíny, bude si je moci přihlášený zájemce rezervovat. Registrační systém ho na to upozorní v SMS a přijde mu další kód, kterým svou rezervaci potvrdí. Termín podání druhé dávky systém vytvoří automaticky, bude možné ho upravovat.

Očkování v různých centrech může být podle jejich kapacit či dodávek vakcíny zahájeno v různý čas. Kolik termínů bude k dispozici, není podle Blatného jasné. Nyní funguje 31 center při velkých nemocnicích a zapojila se i některá menší zařízení. Týdně přijde do ČR asi 70.000 dávek. Postupně budou centra očkovat zároveň dál zdravotníky a lidi v domovech, od neděle i druhou dávkou. Dál mají vznikat také velkokapacitní centra například v kulturních domech, sportovních halách nebo dalších místech s možností parkování většího množství lidí.

Přípravu rezervačního systému kritizovali krajští hejtmani. Například podle předsedy Asociace krajů ČR nebylo možné si předem vyzkoušet nápor, který může po spuštění přihlašování vzniknout. Přístup do systému většina dostala v pondělí, mohli si ale vyzkoušet jen fiktivní registraci k očkování nebo správu údajů, která budou upravovat přímo jejich očkovací centra. Příští týden bude podle Blatného dostupný i přehledový systém volných míst podobně jako pro antigenní testy.

Do středečního podvečera nahlásila centra v Česku téměř 71.000 očkovaných. Nově musí centra každého nahlásit do systému v den, kdy byl očkován. Dodáno bylo dosud 196.000 dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech a 8400 od firmy Moderna.

Náhradníci k očkování mohou být jen z lidí s nárokem

Pokud v očkovacím centru bude zbývat vakcína kvůli lidem, kteří se na rezervovaný termín nedostaví, musí být náhradníci podle ministra Blatného jen z lidí, kteří mají přednostní nárok jako zdravotníci nebo senioři nad 80 let.

"Počty nebudou příliš velké, protože vakcína se ředí a podává až přímo na očkovacích místech," uvedl ministr k dávkám, které mohou zbývat. Z jedné rozmražené lahvičky od firem Pfizer a BioNTech je třeba vyočkovat rovnou pět až šest dávek, nemůže se dál skladovat. "Nemocnice mají a mohou mít seznamy náhradníků, ale nesmí to být lidé, kteří by nesplňovali tato kritéria," dodal.

V prioritní skupině pro očkování je asi 830.000 lidí, senioři nad 80 let, lidé žijící v domovech důchodců a domovech se zvláštním režimem a všichni zdravotníci. Z dobrovolníků pracujících v nemocnicích mají podle Blatného nárok na přihlášení přednostně jen lidé, kteří jsou v databázi zdravotníků nebo je mohou naočkovat přímo zdravotnická zařízení, kde pracují.

Po nich následuje druhá přednostní skupina, kterou tvoří už více než 3,7 milionu lidí. Jsou mezi nimi vybrané profese, například policisti nebo učitelé, ale také starší 65 let a chronicky nemocní s vybranými nemocemi.

Ministr také vyjasňoval některé nejasnosti, které se týkají očkování této skupiny. Mezi prioritní skupinou jsou například také pečující o osobu, která patří do rizikové skupiny, například seniora nebo zdravotně postiženého. Podle Blatného bude možné zkontrolovat, zda o někoho pečují, podle seznamu lidí, kteří jako pečující pobírají příslušnou sociální dávku.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování ministerstvo zdravotnictví Jan Blatný Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy