Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku i v pondělí dál zpomaloval. Přibylo 3572 nakažených, tedy asi o 800 méně než předchozí pondělí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Zpomaluje i nárůst množství úmrtí nakažených a ubývá hospitalizovaných.
Index rizika protiepidemického systému PES zůstává i dnes na 57 bodech. Na této úrovni, odpovídající třetímu stupni pohotovosti z pěti se, drží od 23. listopadu. Vláda ale rozhodla, že opatření proti covidu-19 se ze čtvrtého stupně na třetí uvolní až ve čtvrtek.
Denní nárůsty počtu nakažených koronavirem postupně klesají od přelomu října a listopadu, kdy dosahovaly rekordních čísel kolem 15.000 nakažených denně. V neděli 29. listopadu například přibylo 1074 případů, což bylo nejméně za den od 20. září. O víkendu jsou nárůsty obvykle nižší kvůli menšímu počtu prováděných testů, ale i následující pondělní nárůst byl mimořádně nízký. Jednalo se o nejnižší počet případů za všední den od 5. října.
V posledních týdnech klesají i denní počty testů na koronavirus. Zatímco na přelomu října a listopadu bylo prováděno až více než 40.000 testů denně, minulý týden bylo testů za den od zhruba 20.000 do 25.000. Přes pokles množství testovaných však postupně klesá i podíl nově zaznamenaných případů covidu-19 na počtu provedených testů. Od rekordních 38 procent na začátku listopadu klesl do neděle 29. listopadu na přibližně 20,5 procenta, což bylo nejméně od 3. října.
Od 1. března, kdy byly v Česku zaznamenány první případy nákazy koronavirem, testy potvrdily covid-19 celkem u více než 523.000 lidí. Zemřelo dohromady 8295 lidí s covidem-19. I nárůst počtu zemřelých však v poslední době zpomaluje. V neděli přibylo 82 úmrtí a v pondělí 61, což byly nejnižší denní počty zemřelých od poloviny října. Údaje o množství úmrtí za jednotlivé dny však ministerstvo většinou opakovaně zpětně navyšuje.
Ubývá rovněž lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnicích. Hospitalizovaných bylo k neděli v Česku 4504, z toho 656 ve vážném stavu. Od začátku listopadu, kdy byly počty hospitalizovaných nejvyšší za celou dobu epidemie, klesl počet lidí v nemocnicích skoro o polovinu.
Nejvíce se covid-19 v posledních dnech šíří na Havlíčkobrodsku, kde bylo za uplynulých sedm dní zaznamenáno 573 případů v přepočtu na 100.000 obyvatel.
Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Praze v pondělí zpomalil. Přibylo 303 nakažených, tedy zhruba o dvě desítky méně než předchozí pondělí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Praha má také s 42 body stále nejnižší rizikové skóre v protiepidemickém systému PES ze všech regionů Česka.
V sobotu i neděli byly denní nárůsty počtu nakažených koronavirem v Praze vyšší než předchozí týden. V pondělí ale nárůst případů covidu-19 opět zpomalil. Postupně klesají také denní počty zemřelých lidí s covidem-19. Zatímco na začátku listopadu byly v Praze zaznamenány i více než dvě desítky mrtvých za den, v neděli bylo nyní zemřelých deset a v pondělí čtyři.
⚠️V Praze evidujeme za pondělí 30.11.2020 / 303 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 30.11.2020 čísla 60.548, počet aktivních případů 5.876#hshmp #COVID19 #praha pic.twitter.com/WKx7au6V9D
— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) December 1, 2020
Od 1. března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo v Praze zaznamenáno celkem přes 60.500 případů covidu-19. Zemřelo od začátku epidemie dohromady 795 nakažených z Prahy. Aktuálně nemocí trpí 5876 Pražanů.
Praha je jedním z regionů v zemi, kde se nemoc covid-19 v uplynulých dnech šíří nejméně. Za posledních sedm dní v hlavním městě přibylo zhruba 130 nakažených na každých 100.000 obyvatel. Největší nárůst za týden byl na Havlíčkobrodsku, a to 573 případů covidu-19 v přepočtu na 100.000 obyvatel.
Hlavní město má i nejnižší tzv. rizikové skóre v systému PES. Třetí den v řadě se drží na 42 bodech, tedy těsně nad spodní hranicí pro třetí stupeň pohotovosti z pěti. Nejvyšší je rizikové skóre na Vysočině s 69 body.
19. srpna 2026 20:45
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Související
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
ministerstvo zdravotnictví , Česká republika , Praha , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý