Testovací kapacita v Česku je momentálně dostatečná

Laboratoře v Česku mají zatím dostatek kapacity i materiálu pro testování na koronavirus. Maximální kapacity testů zatím většinou nedosáhly. Vyplývá to z ankety ČTK mezi laboratořemi a nemocnicemi.

V Česku bylo doposud provedeno zhruba 179.000 testů na nákazu koronavirem. Stát chystá studii kolektivní imunity, kvůli níž bude od čtvrtka otestováno plošně až 27.000 lidí z míst s různým podílem nakažených.

Jednotlivé laboratoře dělají nyní desítky až stovky testů denně. Třeba v Plzeňském kraji mají rozbor vzorků u lidí s podezřením na nemoc covid-19 způsobovanou koronavirem na starosti tři laboratoře. Ještě před dvěma týdny byl v regionu nedostatek laboratorních kapacit, testovacích setů i pomůcek a hygienici museli prosit o pomoc laboratoře v Praze a Ostravě. Nyní už ale testování plně zvládají a v případě nenadálé události mají kapacitu zvládnout i větší nápor, řekl dnes ČTK plzeňský hejtman Josef Bernard (ČSSD). Podle ředitele krajské hygienické stanice Michala Bartoše by laboratoře v regionu zvládly až 1000 testů denně.

Také testovací kapacity společnosti Nemocnice Pardubického kraje jsou zatím vytížené jen zčásti. Nemocnice v regionu jsou schopné denně zpracovat 550 až 600 vzorků, řekla ČTK mluvčí společnosti Kateřina Semrádová. "V pondělí naše laboratoře vyšetřily 269 vzorků, o víkendu to bylo 330 vzorků," uvedla.

"Laboratoře v ústecké Masarykově nemocnici metodou RT-PCR vyšetří v průměru 150 vzorků denně, kapacita dosud byla dostačující. Krajská zdravotní požádala Státní zdravotní ústav o povolení provádět testování také pro laboratoř klinické mikrobiologie ve své mostecké nemocnici," uvedl ředitel firmy Krajská zdravotní Petr Fiala. Dostatečnou kapacitu má podle mluvčího Krajské nemocnice Liberec Václava Řičáře i tamní laboratoř. Kvůli zpracovávání testů na koronavirus přešla na nepřetržitý provoz. "Denně děláme v průměru zhruba 200 testů," řekl.

Denní kapacita testů na koronavirus v laboratoři institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně je 100 až 150 vzorků. "Minulý týden se testovalo 70 až 120 vzorků denně," řekla mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Vzorky v regionu analyzuje také třeba Cytogenetická laboratoř Brno. "Naše kapacita je zatím 30 vzorků ve všední dny, o víkendu dvojnásobek. Kapacitu všedních dnů máme zaplněnou zcela, víkendovou ne vždy," uvedla vedoucí laborantka Romana Kamermeierová.

Oddělení molekulární biologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě za poslední týden dělá průměrně 340 testů za den. "O týden dříve, kdy jistě sehrály roli i Velikonoce, byl denní průměr zhruba o devět deset procent vyšší. Domníváme se, že je to dáno dvěma faktory. Jednak zvýšily své kapacity i jiné laboratoře, jednak je možné, že skutečně klesá počet indikací hygieniků," uvedl vedoucí oddělení Jakub Mrázek. Největší denní počet testů podle něj činil 600.

Laboratoře mají také dostatečné zásoby materiálu pro testování. Laboratoř Fakultní nemocnice Hradec Králové, která v pondělí provedla 292 rozborů, má podle mluvčího Jakuba Sochora dostatek odběrových sad i dalšího materiálu. Zásoby jsou při současné spotřebě zhruba na dva týdny. "Aktuálně je testovacích sad a zdravotníků, kteří odběry provádí, dostatek," uvedl také ředitel ústecké krajské firmy Krajská zdravotní Petr Fiala.

V předchozích dnech se denní počty testů v celé republice pohybovaly přibližně od 3000 po 8000. Nejvíce testů za den dosud činil asi 8300. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na konci března uvedl, že se kapacita testování na koronavirus přiblížila 10.000 vzorkům denně. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím uváděl, že jsou dokonce ambice, provádět denně až 20.000 testů.

Související

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda nemocnice zdraví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy