V českém zdravotnictví je proti průměru EU dvojnásobek seniorů

"Vysoký podíl starších ročníků u profesí, jako jsou lékaři nebo učitelé, odráží nedostatečný počet absolventů, kteří jsou ochotni pracovat v daném zaměstnání za české mzdy," uvedl v tiskové zprávě k výsledkům projektu hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Zdravotníci a zaměstnanci v sociálních službách se v současné době při své práci mohou s nemocnými covid-19 setkávat i denně. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. "Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech," uvedl loni ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Právě oni si v minulých týdnech stěžovali, že ve svých ordinacích nemají dostatek osobních ochranných prostředků. Například praktičtí lékaři pro děti a dorost podle předsedkyně jejich sdružení Ilony Hülleové jich nemají dostatek stále. Respirátor podle ní mají jeden na den, ochranné brýle nebo štíty jim chybí a nedostatek je i rukavic či dezinfekce.

Vysoké zastoupení mají senioři ve zdravotnictví a sociálních službách také v Lotyšsku, Litvě a Bulharsku, v Estonsku je to téměř desetina zdravotníků.

Celkem v Česku pracuje asi 150.000 seniorů. Například v obchodech jich prodává asi 14.700. Průměrně jsou pracující senioři 2,8 všech pracujících, což je těsně nad průměrem EU. "Vzhledem k demografickému vývoji je logické, že se bude poptávka po starších ročnících postupně zvyšovat. V mnoha zemích Evropy včetně Česka totiž pracovní síla ve věku 15 až 65 let klesá," dodal Navrátil.

Mezi více než 4800 Čechy s laboratorně potvrzenou nákazou nemocí covid-19 je více než 18 procent seniorů nad 65 let. Naprostou většinu tato věková skupina tvoří také mezi oběťmi nového typu koronaviru v Česku.