Za středu, na kdy připadnul státní svátek 17. listopadu, testy odhalily v Česku dalších 14.119 případů nemoci covid-19. Je to sice o zhruba 8000 méně než v rekordní úterý, ale víc než minulou středu i toto pondělí, kdy byly všední dny. V nemocnicích je podle aktuálních údajů 4440 lidí s koronavirem, zhruba o 700 víc než minulou středu. Oproti začátku tohoto týdne hospitalizovaných mírně ubylo. V těžkém stavu je nyní 15 procent covidových pacientů, konkrétně 663. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.
V úterý přibylo v Česku 22.511 případů nemoci covid-19, nejvíc za jediný den za celou dobu epidemie v zemi a zhruba o čtvrtinu víc, než byl dosavadní rekord z letošního 6. ledna. Středeční údaj je sice výrazně nižší, ale o volných dnech se méně testuje. I tak přibylo přes 14.000 nakažených, což je o asi 600 víc než před týdnem a o 2500 víc než v pondělí. Z celkového počtu 14.119 pozitivních testů byla víc než tisícovka zjištěna u rizikové skupiny lidí starších 65 let.
Denní nárůsty počtu nákaz v Česku stoupají zhruba od začátku září, poslední měsíc rostou velmi prudce. V polovině října se ještě pohybovaly kolem 1500 nově nakažených za den, na začátku listopadu už činily skoro 10.000 denně a tento týden překonaly hranici 22.000.
Dál roste i takzvané incidenční číslo, tedy počet nově nakažených za uplynulých sedm dní na 100.000 obyvatel. K dnešku stouplo z 813 na 819 případů, přičemž ještě před týdnem se toto číslo pohybovalo pod 600 případy v přepočtu na obyvatele za týden. Mezi kraji jsou ale značné rozdíly. Nejvíc se nákaza šíří na Moravě: v Olomouckém kraji připadá 1241 případů za týden na 100.000 obyvatel, přes tisícovku je také v Jihomoravském a Zlínském kraji. Nejnižší je číslo nadále v Karlovarském kraji s 288 případy na obyvatele.
Kvůli prudce se zhoršující epidemické situaci ministerstvo zdravotnictví dnes vládě navrhne, aby se od pondělí až na výjimky dál nepoužívaly jako covidový certifikát negativní testy na koronavirus. Při vstupu do provozoven služeb, restaurací či na hromadné akce by se lidé prokazovali jen potvrzením o očkování či prodělání nemoci.
Kvůli skokově rostoucímu počtu nakažených podle ministerstva zdravotnictví i odborníků hrozí to, že pacienti s covidem znovu zahltí jednotky intenzivní péče a kapacity nebudou stačit na péči o akutní pacienty. Na začátku října bylo ještě hospitalizovaných kolem 250, na začátku listopadu přes 2000 a za první polovinu tohoto měsíce se jejich počet víc než zdvojnásobil. Naposledy byly tak vysoké počty lidí s covidem-19 v nemocnicích v polovině letošního dubna. Tehdy ale bylo víc lidí ve vážném stavu - až kolem tisícovky, zatímco v těchto dnech má těžký průběh covidu okolo 660 pacientů. K dnešnímu ránu bylo v nemocnicích volných podle údajů ministerstva zdravotnictví 21 procent lůžek s umělou plicní ventilací a 24 procent standardních lůžek s kyslíkem.
Politici i odborníci ale varují před tím, že situace se může zhoršit. Apelují na občany, aby se ti, co tak dosud neučinili, nechali očkovat. V nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče totiž končí zejména neočkovaní. Očkování podle odborníků chrání před těžkým průběhem nemoci a významně snižuje riziko úmrtí.
Za celou dobu epidemie se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem víc než 1,94 milionu obyvatel. Většina se vyléčila a 31.769 dosud s nákazou zemřelo. Denní počty obětí v poslední době značně rostou. V pondělí zemřelo podle aktualizovaných údajů ministerstva 87 lidí s covidem, což byl nejvyšší denní počet zemřelých od poloviny dubna. Podobné množství lidí zemřelo za celý červenec, srpen a září dohromady.
Zatímco v rekordní úterý provedly laboratoře dohromady přes 122.000 testů na koronavirus, ve středu jich bylo o něco víc než 73.000, z toho skoro 53.000 provedených přesnější PCR metodou. Jedním ze sledovaných ukazatelů při hodnocení epidemie je rostoucí pozitivita testů, která v těchto dnech dosahuje nejvyšších hodnot od letošní zimy. U nejvyužívanějších preventivních a plošných testů je pozitivní už každý desátý vzorek. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl za týden ze 14 na téměř 19 procent. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil ze 33 na víc než 46 procent.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Designové sprchové sety mění pravidla možností
před 1 hodinou
Schillerová představila zásadní změny důchodového systému
před 1 hodinou
Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění
před 2 hodinami
Ukrajina vrací úder. Na Rusko posílá stovky dronů
před 3 hodinami
Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště
před 4 hodinami
Deštivé počasí úřaduje. Došlo i na bouřky, místy má občasně pršet až do neděle
před 5 hodinami
Američané a Íránci na sebe vzájemně útočili. Mírová jednání jsou na mrtvém bodě
před 6 hodinami
Počasí bude do víkendu poměrně deštivé. Nejtepleji má být zítra
včera
Britská monarchie čelí nařčením z ochrany Andrewa. Ozvala se Epsteinova oběť
včera
Útočník z Havířova není schopen výslechu. Vyšetřování tragédie se komplikuje
včera
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
včera
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
včera
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
včera
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
včera
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
včera
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
včera
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
včera
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
včera
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
včera
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.
Zdroj: Libor Novák