Zdravotní péči v Česku dosud čerpala asi třetina Ukrajinců ze 348.000 uprchlíků, kteří jsou registrováni u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). V 80 procentech případů náklady na zdravotní péči nepřesáhly 5000 korun.
Nejčastěji běženci z Ukrajiny potřebovali lékařskou prohlídku nebo stomatologickou péči. Zdravotní péče o Ukrajince stála VZP do konce července zhruba 769 milionů korun. Vyplývá to z informací, které VZP zveřejnila po dnešním jednání správní rady.
Ke zdravotnímu pojištění se u VZP registrovalo 348.000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Z toho je 120.000 dětí, téměř 160.000 žen starších 18 let a zbývajících 68.000 tvoří dospělí muži.
Zdravotní péče o ukrajinské běžence do konce července stála asi 769 milionů korun, podle VZP ale část péče zatím zdravotnická zařízení nevykázala a náklady budou vyšší. Zdravotní péči potřebovalo 117.926 uprchlíků, tedy asi třetina z registrovaných u VZP. "Přitom v 80 procentech se jednalo o poskytnutou péči s náklady do 5000 Kč, v 26 případech náklady na léčbu přesáhly milion korun a 512 pacientům je poskytována tzv. centrová péče," uvedla VZP. Centrová péče se týká například onkologických pacientů či lidí s revmatoidní artritidou či roztroušenou sklerózou.
Na konci června VZP očekávala, že výdaje na léčbu Ukrajinců budou letos o 100 milionů korun nižší než platby od státu a pojistného zaměstnanců. Odhadovala je na 3,9 miliardy korun, příjmy na čtyři miliardy korun. Zaměstnání má podle dnes zveřejněných údajů 54.000 ukrajinských pojištěnců VZP, jsou mezi nimi i lidé, kteří jsou OSVČ.
Související
Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček
Policie zasahuje v sídle VZP. Zadržela téměř dvě desítky lidí
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák