Ve věku 76 let zemřel v pátek aktivista a spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička. Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom dnes server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze za práci v oblasti lidských práv
Růžička pochází ze starého romského rodu, narodil se 28. října 1946 v Liberci. Jeho rodiče byli v letech 1942 a 1943 internováni v táboře v Letech. Matka Alžběta byla poté deportována do Osvětimi, otec Jan do koncentračního tábora Dora. Příbuzní romský holokaust nepřežili.
Podle organizace Paměť národa se Růžička připomínání romského holokaustu věnoval od roku 1997. Jím vedený Výbor pro odškodnění romského holokaustu se léta zasazoval o vybudování památníku romského holokaustu v Letech u Písku, kde donedávna stál vepřín. V tamním koncentračním táboře zemřely stovky lidí.
Na popud Růžičky a dalších aktivistů česká vláda na konci listopadu 2017 podepsala smlouvu s majiteli vepřína o jeho odstranění. Demolice začala letos v létě. Na místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Muzeum romské kultury, které bude památník provozovat, chce areál příští rok zpřístupnit. Na jaře by mělo být hotové návštěvnické centrum. Celá stavba památníku pak potrvá několik let.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák