Týrání, či nutnost? V Praze se sešel kongres, řeší pokusy na zvířatech

Základní myšlenkou pro celý kongres je princip takzvaných 3R (Reduction, Refinement a Replacement). Jeho odborníci usilují o to, aby se zredukoval nezbytný počet zvířat, které jsou v určitých oblastech nutné, pro potvrzení účinku například chemických látek nebo léčiv. "Pokud už musíme provádět takový pokus, provedeme ho, aby se co nejvíce snížil stres. Cílem je nahradit pokusy na zvířatech jinými přístupy," řekla dnes na tiskové konferenci Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu.

Přesto se stále používají zvířata pro pokusy v základním výzkumu. Podle Miroslava Červinky z Univerzity Karlovy jde o komplikovanou otázku a omezení zvířat je zde diskutabilní. K výukovým účelům se podle něj využívají už jen ze dvou procent.

V ČR končí v laboratořích k různým experimentům podle údajů ministerstva zemědělství každým rokem více než 200.000 zvířat. Nejčastěji jde o myši, morčata, potkany i králíky. Spotřeba zvířat v ČR pro různé pokusy od roku 1995 neklesla pod 200.000, od roku 2003 sledovaly statistiky i kroužkované ptáky, kteří počty každoročně zvyšují o desetitisíce.

Některé alternativní metody se již před čtyřmi lety staly součástí evropských předpisů. Jako pozitivní hodnotí odborníci v oblasti kosmetických přípravků a jejich ingrediencí zákaz všech pokusů na zvířatech. "Tuto myšlenku se Evropská komise snaží rozšířit i do ostatních částí světa," uvedl Horst Spielmann z berlínského úřadu pro životní podmínky zvířat.

Podle prezidenta ACT Hermana Koëtera je sice alternativa výrazem, který "něco dobré" snižuje, ale v případech pokusů na zvířatech šlo o metody volby. Červinka také poznamenal, že zejména v Asii se stále nechápe, proč by se zvířata měla proti pokusům chránit.

První pokusy na zvířatech jsou známy již z 16. stololetí, kdy William Harvey (1578 - 1657) žák Jeroným Fabricia užíval pro studium různých fyziologických funkcí želvy, hady, ptáky, ryby a prasata. V roce 1628 vydal spis Excersie o srdečním a krevním oběhu. Se zvířaty (případně i odsouzenci na smrt) se nezacházelo příliš vlídně. Operace bez anestezie i vivisekce patřily mezi běžné pracovní metody, píše differentlife.cz.

Mnohé se změnilo, když Antonius va Leeuwenhok (1632-1723) vynalezl mikroskop, který tím otevřel dříve netušené možnosti pro anatomii zejména mikrobiologii. S mikroskopem pracoval i Marcello Malpighi (1628-1693), prohlédl jím velké množství živých tkání. Zastával teorii analogie ve stavbě živočišných orgánů a možnost srovnání funkcí s vyššími organismy. Malpighi tedy poprvé vědomě užil zvířecího modelu.

Dalším lékařem byl Edward Jenner (1749-1823), který provedl očkování proti černým neštovicím kravskou vakcínou, což patří ke klasickým příkladům využití zvířete a jeho nemoci k boji s nemocí lidskou. Druhým člověkem, který se odvážil vakcinovat proti jiné smrtelné nemoci - vzteklině - byl Louis Pasteur (1822-1895). V letech 1877-1881 pracoval na antraxu (sněť slezinná) a používal jako pokusná zvířata ovce a skot. Zvířatům vytvářel "přiměřené životní podmínky, včetně dobrého zacházení". Jeho současníkem byl Claude Bernard (1813-1878), který věnoval polovinu své knihy "Úvod do studia experimentální medicíny" pokusům na zvířatech.

A posledním z této řady významných vědců a biologů byli Banting a Ch.B. Best, kteří izolovali ze slinivky břišní pokusných psů v roce 1920 inzulín, který byl schopen regulovat hladinu cukru v krvi a léčit tak nemocné postižené cukrovkou.