Politická situace v Česku? Polovina národa se zlobí, varuje průzkum

V zářijovém šetření nedošlo ve srovnání s předešlým měřením v hodnocení pravidelně sledovaných ústavních institucí k žádným zásadnějším změnám, uvedl soc.cas.cz.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo 17 % respondentů, což potvrzuje trend mírného nárůstu spokojenosti s politickou situací v povolebním období. Ani spokojeno, ani nespokojeno se cítí být 35 % obyvatel ČR.

Nespokojenost s politickou situací v současnosti vyjadřuje necelá polovina dotázaných (46 %). Zbytek respondentů zvolil variantu „nevím". Spokojenější s politickou situací jsou častěji mladí lidé do 29 let, respondenti s dobrou životní úrovní a příznivci ANO a KDU-ČSL. Vyšší nespokojenost naopak častěji vyjadřují dotázaní se špatnou životní úrovní, lidé starší 60 let a voliči KSČM.

Prezidentovi republiky důvěřuje 55 % respondentů, což v porovnání s červnovým šetřením představuje nárůst (na hranici statistické chyby) o 3 procentní body. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM.

Vládě Bohuslava Sobotky důvěřuje 45 % dotázaných, tedy zhruba stejně jako v posledním šetření. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší také mezi přívrženci koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL), naopak u potenciálních voličů pravice (zejména ODS a TOP 09) ale i mezi příznivci KSČM je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně vyslovilo 34 %, Senátu pak 33 % dotázaných. Také u obou parlamentních komor se drobné posuny oproti minulému měsíci pohybují v rámci statistické chyby. Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují mladí lidé do 29 let a dotázaní s dobrou životní úrovní.

O něco vyšší důvěru mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 45 % respondentů, tři pětiny dotázaných (60 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. Mezi klíčovými sociodemografickými skupinami dotázaných nelze v pohledu na krajská a obecní zastupitelstva nalézt zásadnější diference s výjimkou poněkud vyšší důvěry mezi respondenty s dobrou životní úrovní.

Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 59 % dotázaných, hejtmanovi 41 %.