Blbá nálada v Česku je pryč? Podívejte se, co ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v zářijovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Zhruba polovina veřejnosti (49 %) důvěřuje členům vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu (46 %). Senát má důvěru dvou pětin občanů (40 %).

Ze srovnání aktuálního výzkumu STEM s průzkumem v únoru 2014 je patrné, že vláda si udržuje důvěru u zhruba poloviny veřejnosti. Důvěryhodnost Poslanecké sněmovny dokonce výrazněji posílila (o 6 procentních bodů). Z dosavadního hodnocení po loňských volbách nově obsazené Poslanecké sněmovny a nově sestavené vlády je tedy zřejmá spokojenost části veřejnosti, období deziluze, které jsme dříve u předchozích sněmoven a vlád pozorovali, zatím nenastává.

Dále posiluje také důvěra veřejnosti v Senát a jeho důvěryhodnost je tedy znovu na historickém maximu v dlouhodobé výzkumné řadě STEM od roku 2005.

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Ze srovnání s průzkumem v únoru 2014 je však patrné oslabení míry důvěryhodnosti členů vlády jako celku mezi sympatizanty hnutí ANO (ovšem z této skutečnosti není možné usoudit, zda jde o projev oslabení důvěry v ministry za hnutí ANO, nebo naopak oslabení důvěry v ministry za ČSSD nebo KDU-ČSL). Mezi příznivci opozičních stran je nejvyšší míra důvěry v členy vlády u stoupenců Úsvitu přímé demokracie. V táborech ostatních opozičních stran se důvěra v členy vlády pohybuje na úrovni zhruba dvou pětin.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu zjišťujeme u příznivců ČSSD. Nadprůměrná je dále u stoupenců ANO, KDU-ČSL a Úsvitu. V důvěryhodnosti Senátu nejsou mezi sympatizanty různých politických stran zásadní rozdíly, v nejvyšší míře Senátu důvěřují příznivci ČSSD a KDU-ČSL.

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé mladší 30 let (58 %), naopak nejvyšší míru důvěryhodnosti zjišťujeme u lidí starších 60 let (69 %). Míra důvěry v prezidenta je podle očekávání vyšší u stoupenců ČSSD a KSČM a také příznivců KDU-ČSL.

Ze srovnání s únorovým průzkumem je patrné, že se míra důvěryhodnosti prezidenta zvýšila ve všech táborech příznivců parlamentních stran, nejvýrazněji u sympatizantů TOP 09, přesto je stále mezi lidmi preferujícími TOP 09 nejnižší (podobně nízká je u příznivců ODS).