Winton přijede do Prahy 28. října, převezme Řád Bílého lva

"Vím, že sir Winton se těší do Prahy a já se těším na něj," řekl Zeman. Že by Winton rád do Prahy dorazil, informovala média již v minulosti, podmínkou ale je jeho dobré zdraví.

Zeman Wintona pozval před několika měsíci, Winton na konci září při oslavě svých 105. narozenin řekl, že pokud bude moci, přijede.

Winton byl oceněn řadou britských i českých vyznamenání. Byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1998 mu tehdejší prezident Václav Havel udělil řád Tomáše Garrigua Masaryka a v roce 2010 dostal od bývalého britského premiéra Gordona Browna medaili Hrdina holokaustu.

Seznam lidí, kteří obdrží ocenění při příležitosti oslav vzniku samostatného Československa, Pražský hrad tradičně s předstihem nezveřejňuje. Již s předstihem ale Zeman oznámil, že ocení pětici vojáků, kteří v červenci padli v Afghánistánu. Nejvyšší české vyznamenání dostane také in memoriam ruská disidentka Natalja Gorbaněvská.

V roce 1938 se Winton chystal odjet na dovolenou do Alp. Vše ovšem změnil telefonát jeho přítele, který jej seznámil se situací v Československu a naléhavě prosil o pomoc. V Praze si Winton zřídil kancelář a aktivně se snažil kontaktovat zahraniční ambasády s cílem zajistit azyl pro co nejvíce Čechoslováků, kterým hrozí nebezpečí.

Pozitivní odpověď přišla jen z Velké Británie, ostatní země již uzavřely své hranice. Ze strany britských ambasadorů byly ovšem určeny velmi přísné podmínky pro převoz židů na území Velké Británie. Hranice směly překročit pouze děti a za každé z nich muselo být zaplaceno 50 liber. Wintonova kancelář v jednom z pražských domů se začala plnit rodiči, kteří chtěli své děti uchránit před nebezpečím nacismu. Byly vytvořeny archy s fotkami všech přihlášených dětí, které byly zanedlouho otištěny v britském tisku. Rodiny, které chtěly adoptovat jedno z československých dětí, si tak mohly vybrat. Ovšem času nebylo nazbyt, vše muselo probíhat velmi svižně. Když byly všechny děti zaregistrovány a rodiny ve Velké Británii si vybraly, kterému z nich poskytnou azyl, Wintonovým posledním úkolem bylo zajistit všem cestujícím víza a vypravit vlaky.

Situace se ukázala být natolik nouzová, že se rozhodl víza padělat a opět se tak vystavil značnému riziku. Osm vlaků úspěšně projelo přes Německo a Francii do Velké Británie, kde se děti dostaly do nových, bezpečných domovů. Poslední, devátý vlak s 250 dětmi do Británie nedojel, 1. 9. 1939 vypukla druhá světová válka. I přesto, že poslední vlak se nepodařilo vypravit, Nicholas Winton svými činy zachránil 669 československých dětí, informuje nicholaswinton.eu.