Lékařka slavných promluvila: Některé politiky bych poslala na nucené práce

Dnešní doba vyžaduje, aby každý vypadal co nejlépe. Od jakého věku za vámi ženy chodí kvůli vráskám a podobným potížím, které čas každému přináší?

Už krátce po dvacítce chodí například na úpravy nosu, nebo doplnění rtů, což je v poslední době hodně populární. Jinak už zhruba od 35. roku, kdy ženy začínají stárnout, přicházejí na úpravu celého obličeje. K tomu, aby člověk vypadal přirozeně, nestačí pouze vyplnit vrásky, ale i pozvednout líčka a zpevnit celé kontury obličeje.

Ve Vaší péči jsou i české hvězdy. Netají, že chodí na „zkrášlování"?

Většinou to netají a já si myslím, že ani nemají důvod. Vždyť právě v šoubyznysu musí vypadat opravdu dobře. Když jsou na jevišti, nebo před kamerou, tak kromě toho co umí, prodávají i to, jak vypadají...

Kdo ze slavných využívá vašich služeb?

Jsou to ženy i muži. Například Jan Přeučil, Iveta Blanarovičová, Petra Janů, Jana Adamcová, nebo Marcela Holanová, Iva Janžurová, Heidi Janků a další

Klienti Vás ale nenavštěvují jen kvůli zkrášlování

To máte pravdu. Vyhledávají nás nejen kvůli „kráse", ale také se zdravotními problémy. Kromě toho, že chtějí například odstranit vrásky, zpevnit kontury obličeje, nebo vytvarovat pozadí či zpevnit prsa, popřípadě zvětšit obvod penisu, chodí za námi i pacienti, kteří mají vrozený či získaný defekt, který pomocí Metacrillu můžeme zmírnit nebo odstranit. Tato metoda totiž podporuje tvorbu vlastního kolagenu v místě aplikace.

A umíte tedy i zvětšit i obvod pánského přirození?

Přesně tak. Látku aplikujeme do podkoží a právě tím, jak se vytváří kolagen, se objem zvětší. Na zvětšení penisu k nám jezdí pánové z celého světa! Ke zvětšení objemu o jeden centimetr je nutné aplikovat asi 30 mililitrů metacrillu.

Rozmlouváte klientům některá přání?

Tak stává se, že přijdou klienti a donesou fotku několika umělců. Z jednoho chtějí bradu, z druhého nos u dalšího se jim líbí rty... Snažím se jim to vymluvit a vysvětlit jim, že je důležité, aby vypadali nejen dobře, ale také přirozeně. Stejně tak nesnáším slogany Tipu: přijde matka, odejde dcera... To je přece nesmysl. Já se snažím o to, aby se klienti líbili hlavně sami sobě a cítili se dobře.

A nechají si i poradit či vymluvit některý zákrok?

Pokud přijde mladá žena s krásnými plnými rty a chce ode mne, abych jí je zvětšila, snažím se jí vysvětlit, že to nemá cenu. Některé ženy jsou se sebou nespokojené, ale samy nevědí, co přesně chtějí. S těmi pak problém probírám tak dlouho, až dojdeme společně ke správné formě pomoci. Nedávno k nám dorazila vědecká pracovnice mezinárodní úrovně a chtěla, ať s ní něco uděláme. Vedle aplikace metacrillu jsme jí doporučili také změnit oblečení a účes. Po dvou měsících k nám přišla a zpívala již ode dveří, jsem zamilovaná. A to díky Vám! Také je zajímavé, že přijdou některé a chtějí úpravy, které vůbec nepotřebují a naopak naprosto přehlížejí skutečný problém. Přišla například žena, která měla asi 180 kilo a chtěla upravit pusinku a oči. A já jí říkám: A co s těmi kily? Musela jsem jí vysvětlit, že nejdříve je nutné udělat něco s její váhou a pak i ty ústa a oči budou vypadat jinak. Většinou to uznají a nechají si poradit.

Mnoho žen zná botox, proč metaxrill upřednostňujete?

Je to jednoduché. Když jsem byla před lety v Brazílii, navštívila jsem lékaře, kteří právě tuto látku už dlouho používali a měli velmi dobré výsledky. Kromě vyplňování vrásek nebo odstranění povadlé kůže pomáhal právě k doplnění míst, kde chyběla u pacienta tkáň nebo sval. A to, že se jedná o bioregenerátor vlastního kolagenu, to se mi na tom líbí nejvíce. Navíc tato látka má velmi malé procento komplikací, pouze 0,08 procent.

Proč jste se vlastně rozhodla stát se lékařkou?

Byla jsem už od dětství velmi často nemocná. Trpěla jsem chronickým zánětem středního ucha a ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích jsem na ušním oddělení našla vlastně svůj druhý domov. Pan profesor Ervín Černý, který mne několikrát operoval, byl opravdu velmi vzácný člověk. Právě přes něj jsem si zidealizovala tuto profesi. Když jsem mu pak oznámila, že budu ORL lékařkou, byl velmi šťastný.

Takže jste nejdříve vystudovala obor ORL. A jak jste potom došla k estetické medicíně?

V době, kdy jsem po složení druhé atestace v ORL pracovala jako odborná asistentka a lékařka na Bulovce jsem dostala v rámci dalšího vzdělávání lékařů nabídku na studijní pobyt ve Španělsku. Španělštinu jsem již ovládala. Několik let předtím jsem bohužel skončila po zranění během ohňostroje v nemocnici v San Sebastianu, kde jsem strávila tři měsíce.. I proto jsem neváhala a nabídku na studijní pobyt přijala. Po čase jsem si zde otevřela i soukromou ORL praxi a protože jsem mimo jiné velmi ráda operovala nosy a to nejen z funkčního, ale i estetického hlediska, začala jsem pomalu koketovat s plastikami..

Zmínila jste, že dokážete pomoci i lidem, kteří mají buď vrozené defekty, nebo problémy po nějakém úrazu. Co nějaký opravdu silný příběh?

Takový mám. Před časem k nám přišel na pražskou kliniku mladý muž, který byl ve válce v Afganistánu. Tam při výbuchu auta přišel o ruku a o nohu a na některých místech také o svalovou hmotu. Přál si, abychom zlepšili, co se zlepšit dá. Měl před svatbou a já obdivovala jeho velmi silnou vůli a optimismus. Docházel na kliniku více než rok a prošel mnoha zákroky. A když mi potom poslal svatební oznámení a viděla jsem, že on i jeho nastávající jsou šťastní, byla jsem dojatá. To jsou přesně ty chvíle, kdy jsem moc ráda, že právě tuto profesi dělám.

Jací klienti se na vás nejčastěji obrací?

Na kliniku přicházejí jak ženy, tak muži od dvaceti let výš, klidně i osmdesátníci. Snažím se, aby u nás byla dostupná péče pro všechny.

Paní doktorko, zmínili jsme, že žijete řadu let ve Španělsku, do ČR dojíždíte pracovně. Jaký je Váš pohled na ČR nyní?

Do Španělska jsem odjela už před 25 lety. Od té doby se v Čechách určitě hodně změnilo. Podle mne rozhodně k lepšímu. Praha je barevnější, vše mi připadá více upravené. Už to není taková ta komunistická šeď jako před revolucí. Lidé v Čechách i ve Španělsku se zase tak moc neliší. Tady v Čechách se možná více honí za ziskem. Někdy třeba i dost neomaleně.

Když vidíte politickou situaci v Česku, co se Vám vybaví?

Mnohdy mi to připadá jako velký chaos. Spousta stran, jedna pomlouvá druhou, takže vlastně jeden neví, která je lepší. A těžko se vybírá.

V čem je jednoznačný problém u nás, či naopak, co Vás těší...?

Lidé si u nás dost závidí. Setkala jsem se s tím na vlastní kůži i ve svém oboru a zažila nejednu nepříjemnou zkušenost. Nikdy bych nevěřila, kam závist může některé lidi dovést. A co mě těší? Že se tady potkávám také s lidmi velmi chytrými, kteří mi obohacují život.

V jakém stavu je podle Vás, jako podle lékařky, české zdravotnictví?

Ve státním zdravotnictví tady nepracuji řadu let. Posuzovat mohu jen z toho, co mi vypráví mí bývalí kolegové. Dnes se klade větší důraz na výdělek určitého oddělení nebo kliniky, než dříve. A to mi nepřipadá správné. Vztah mezi lékařem a pacientem by měl být ve státním zdravotnictví vždy čistý bez zásahu ekonomické složky. V soukromé sekci se rozrostl velkýpočet soukromých ambulancí a klinik. A to se mi líbí. Pacient si může vybrat.

Liší se španělské zdravotnictví od toho českého v něčem?

Po odborné stránce nevidím velké rozdíly. V přístupu k pacientům rozdíl vidím. Lékaři ve Španělsku jsou mnohem vstřícnější. Pacienti jim často i tykají a lékař je v podstatě takový kamarád. A to často nejen pro pacienta, ale i pro celou jeho rodinu.

Mají lékaři v Česku dostatečné a kvalitní podmínky pro svou práci?

Myslím si, že by lékaři u nás měli být více placeni. Ab to ve státním zdravotnictví i v soukromých ambulancích, které jsou závislé na pojišťovnách. Lékař je tady vlastně i napůl úředník, neboť musí neustále vyplňovat formuláře a výpisy.

Je o Vás známo, že pečujete o řadu známých osobností, byli či jsou mezi nimi i některé politické špičky?

Ano, samozřejmě. I politikové přeci chtějí vypadat dobře...

S vráskami a povadlou pletí dokážete zatočit pomocí speciální látky metacrill. Jak byste zatočila se zkorumpovanými politiky?

Poslala bych je do vězení nebo na povinné práce. Když se dá někomu důvěra a on toho jen využívá k prospěchu svému, není žádné odpuštění ..

A teď z jiného soudku. Jistě sledujete i napjatou situaci na Blízkém východě, v Rusku – na Ukrajině. Co si o tom všem myslíte?

Každý národ má nárok na to, aby byl spokojený se svojí situací a měl by za ní i jít. Ale ne násilím. Žijeme v jednadvacátém století. A podle toho by měla jednání vypadat.

Obáváte se toho, že by se za pár let Rusko mohlo stát světovou velmocí se zásadní rozhodovací a řídící pravomocí?

Už se o to snažili mnoho let, či staletí a nikdy k tomu nedošlo. Tak snad ani nikdy nedojde.