Češi rozhodují o senátorech, volební účast je zatím bídná

Kolem pěti procent se pohybovala volební účast ve všech třech pražských obvodech, kde se hlasuje. V Kladně a Příbrami byla tříprocentní, v Kolíně zhruba šestiprocentní. Na Chebsku a v Plzni účast z průměru nevybočila, stejně jako na Zlínsku a Uherskohradišťsku. V Hradci Králové se účast pohybovala v rozmezí dvou až sedmi procent. V Děčíně přišla hlasovat necelá tři procenta voličů, na Lounsku odvolilo zhruba pět procent oprávněných lidí, stejně tak na Českolipsku.

Na Pelhřimovsku přišlo k urnám pět až deset procent voličů, na Žďársku zatím volební účast dosahovala šesti až osmi procent. Extrémní nezájem zatím projevili voliči v obci Baliny. "Ze 103 zapsaných voličů nepřišel do 16:00 nikdo, to se zatím ještě nikdy nestalo," řekla ČTK předsedkyně komise Lenka Čermáková. Naopak zhruba stejný zájem jako v prvním kole hlásila členka jedné z volebních komisí v centru Přerova, v dalším okrsku tohoto obvodu byl zájem pětiprocentní.

Tradičně slabý byl zájem voličů na severu Moravy. V Ostravě se účast pohybovala pod čtyřmi procenty, v Karviné byla lehce nad třemi procenty. Jen ve Frýdku-Místku se podle mluvčí radnice Jany Matějíkové vyšplhala na zhruba šest procent. Podobně ve Zlíně přišlo kolem pěti procent, v Uherském Hradišti podle mluvčího radnice 5,8 procenta voličů. V Brně, na Znojemsku a na Vyškovsku dorazila podle informací z jihomoravského krajského úřadu v průměru tři procenta voličů.

Senátorem může být zvolen občan ČR, kterému je nejméně 40 let. Volí ho občané, kteří dosáhli věku 18 let. Ve volbách může kandidovat i senátor, kterému končí mandát, takže pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více období. Každý zvolený senátor obdrží osvědčení od volební komise o řádném a právoplatném zvolení a na první schůzi Senátu, následující po volbách, složí senátorský slib.