Češi o ukrajinské krizi: Zájem klesá, Rusko dostalo opět nakládačku

Tento listopadový pokles byl předznamenán již v říjnu tím, že se téma začalo postupně vytrácet z každodenních hovorů. Zatímco v září hovořilo o tématu 48 % dotázaných, v říjnu došlo k poklesu o sedm procentních bodů, na 41 %. Výrazně více o tématu samozřejmě hovořili ti, kteří se o něj zajímají (70 %). Z hlediska celého vývoje situace na Ukrajině tak zůstává nejsledovanějším obdobím březen 2014, tedy období záboru Krymu.

Obecně řečeno, určité snížení zájmu je pro středně až dlouhodobé konflikty charakteristické - po počáteční aktivizaci zájmu veřejnosti dochází k útlumu mediálního zájmu a k roztažení tématu do dlouhého časového úseku. Stejně jako v jiných případech dochází i zde k určitému monotónnímu průběhu (ve smyslu novosti, nikoliv naléhavosti) události, téma postupně překrývají jiné události, atp.

Podobně jako u jiných zahraničně politických událostí mají větší zájem o dění na Ukrajině stabilně muži (50 % proti 37 %). Zájem mírně, ale stabilně roste také s věkem, s úrovní dosaženého vzdělání (zájem o dění deklarují výrazně častěji absolventi vysokých škol – 55 %) a se zlepšující se životní úrovní. Z hlediska politické orientace je zájem o danou problematiku mírně vyšší mezi pravicově orientovanými občany.

Část občanů ČR vnímá situaci na Ukrajině jako potenciální bezpečnostní hrozbu. 58 % dotázaných vidělo v říjnu v tomto konfliktu hrozbu pro mír ve světě, pro evropskou bezpečnost (66 %) nebo také pro bezpečnost ČR (60 %). Od září 2014 v něm vidíme sestupný trend. Situace je v listopadu vnímána jako menší bezpečnostní hrozba než v době vrcholícího ozbrojeného konfliktu na východě území na konci léta.

Podobně jako i v předchozích výzkumech CVVM nemá česká veřejnost příliš jasný názor v otázce případného rozdělení Ukrajiny: čtyři z deseti (43 %) dotázaných neví, jaký postoj zaujmout. Větší část těch, kteří svůj názor v této otázce vyjádřili, se ovšem přiklání k zachování územní celistvosti Ukrajiny (32 % oproti 25 %). Pochopitelně, mezi respondenty, kteří se o situaci na Ukrajině aktivně zajímají, je podíl nerozhodnutých v této otázce menší (25 %), přičemž i mezi nimi převažuje názor, že by Ukrajina měla zůstat jednotná (43 % oproti 32 %). Ve vývoji od května 2014 lze ovšem sledovat názorový posun ve prospěch varianty rozdělení Ukrajiny.

Ze všech v šetření dotazovaných aktérů je českou veřejností nejhůře hodnoceno dosavadní působení Ruska a východoukrajinských separatistů. Téměř čtyři pětiny české populace se zájmem o dění na Ukrajině (76 %) zhodnotilo jednání Ruska negativně; pozitivně jej vnímalo pouze 16 % obyvatel České republiky. V případě východoukrajinských separatistů je poměr velmi podobný: 9 % pozitivních hodnocení oproti 80 % negativních hodnocení, uvedl soc.cas.cz.