Havel prezidentem? Byl to šok a fofr, vzpomíná novinář Hlasu Ameriky

Praha - Byl to šok, že to přišlo tak rychle, říká o volbě Václava Havla prezidentem tehdy ještě Československé socialistické republiky 29. prosince 1989 tehdejší zpravodaj Hlasu Ameriky ve střední Evropě Jolyon Naegele. Volba disidenta hlavou Československa, od níž v pondělí uplyne 25 let, byla podle něj signálem celému světu, že se ve střední Evropě stal prezidentem někdo, kdo měl co říct. A zahraničí Havla tak také vnímalo, uvedl Naegele v rozhovoru s ČTK.

"Bylo to skoro neuvěřitelné," vzpomíná dnes bývalý americký novinář na den, kdy se Havel stal poprvé prezidentem. Plakáty s hesly "Havel na Hrad" se podle něj v Praze prvně objevily 10. prosince 1989. "Tehdy jsem si myslel, že je to krásné, ale byl jsem přesvědčen, že tak jednoduché to nebude. Byl to šok, že k tomu tak rychle došlo," vylíčil nynější politický ředitel mise OSN v Kosovu. Připomněl přitom situaci v Maďarsku, které mělo prvního nekomunistického prezidenta až od května 1990.

O přelomových událostech v Československu před 25 lety informoval Naegele přímo z Prahy. Dodnes si prý vybavuje, že když po zvolení komunistickým parlamentem doprovázel Havla předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček Vladislavským sálem, nebylo u mnoha přítomných "oko suché" a Havlův slib věrnosti socialistické republice vyvolal pár úsměvů.

S prvním polistopadovým prezidentem se Naegele znal už z disidentských dob. Jako zpravodaj Hlasu Ameriky ve střední Evropě pracoval v letech 1984 až 1994 a poté spolupracoval se Svobodnou Evropou. Než se v roce 1990 natrvalo přesunul do Prahy, jezdil do Československa dělat reportáže zhruba jednou za měsíc.

První rozhovor s Havlem absolvoval na jaře 1986 a do zlomového roku 1989 pak ještě několikrát. "Byl jsem pod častým dozorem Státní bezpečnosti, ale moc tomu zabránit nedokázali. Přes svoje agenty se nechali slyšet, že by bylo dobré, kdybych mluvil i s jinými lidmi než jen s Havlem, Dienstbierem a podobnými, ale já jsem mluvil s lidmi, které jsem pokládal za důležité a kteří měli co říct," popsal Naegele.

Havel podle něj už v těchto dobách velice pečlivě vážil každé slovo. "Jednak aby nemohl být obviněn z pobuřování, ale aby to také mělo nějaký dopad. Věděl dobře, jak strašně moc lidí v Československu ve druhé polovině 80. let poslouchalo Hlas Ameriky," tvrdí.

"Volba Havla prezidentem byl signál celému světu, že tu nebyl obyčejný politik, který by říkal jen pečlivě připravené větičky, ale měl co říct pádného," soudí Naegele. Ukázala to podle něj hned první zahraniční cesta nového prezidenta, která vedla do Berlína a Mnichova.

"Na mnichovském letišti na něj čekali západoněmecký prezident (Richard) von Weizsäcker, kancléř (Helmut) Kohl, ministr zahraničí (Hans-Dietrich) Genscher. Všichni přiletěli z Bonnu do Mnichova přivítat Václava Havla, který byl u moci jen tři dny, protože cítili nejen to, jak je populární, ale že měl co říct."

To samé podle Naegeleho platilo i pro únorovou Havlovu návštěvu Spojených států, jejímž vrcholem bylo prezidentovo vystoupení před Kongresem. "Byl to mimořádný okamžik. Tam Američané pochopili, že začala nová doba," tvrdí Naegele, který Havla na všech těchto cestách jako novinář doprovázel.

Související

Více souvisejících

Václav Havel historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy