Soud zmírnil trest za vraždu vlivného Housky (ČSSD)

Praha - Pražský vrchní soud dnes zmírnil bývalému vojákovi Michalu Krnáčovi trest za vraždu podnikatele a vlivného člena ČSSD Romana Housky ze 17,5 na 13 let vězení. Podle rozsudku, který je pravomocný, Krnáč muže zastřelil v listopadu 2013 u jeho domu čtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, dnes ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi. Proti rozsudku lze podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu.

Krnáč, který má pozůstalým oběti vyplatit téměř 2,5 milionu korun, se před odvolacím soudem domáhal zproštění viny. Jeho advokát Tomáš Oujezdský uvedl, že prvoinstanční soud špatně vyhodnotil důkazy - z Krnáčovy výpovědi prý vybral jen ty části, které se hodily k prokázání obžaloby, a zbylé označil za nepravdivé. Podle něj se také nepodařilo objasnit jakýkoliv smysluplný motiv vraždy.

Po rozsudku byl advokát spokojen s mírnějším trestem. Otazníky v případu ale podle něj dále zůstávají. "Nemyslím si, že dokazování jednoznačně vypovídá o tom, že tím, kdo zabil pana Housku byl pan obžalovaný Krnáč," řekl novinářům Oujezdský. Proč dnes Krnáč změnil výpověď, advokát nevěděl. O případném podání dovolání se teprve budou radit.

Ústecký krajský soud poslal Krnáče na 17,5 roku za mříže loni v říjnu, a to za předem plánovanou vraždu s loupežným motivem. Podle odvolacího soudu posuzoval případ velké většiny správně a podle dostupných důkazů. Výjimkou byl loupežný motiv vraždy, který byl hlavním důvodem pro snížení trestu, protože se jej nepodařilo prokázat. Nezjistilo se totiž, že by se něco z domu ztratilo. "Nebylo ani prokázáno, že by tam chtěl něco ukrást," doplnil předseda odvolacího trestního senátu Jiří Lněnička důvod, proč byl případ nakonec posouzen podle mírnějšího paragrafu.

Podle Lněničky byl tento případ odlišný od jiných vražd, protože obžalovaní většinou činy popírají. Krnáč se naopak u krajského soudu přiznal. Čin měl podle rozsudku předem naplánovaný. "Bylo prokázáno, že se nejednalo o náhodný atak a nejednalo se o situační záležitost," uvedl Lněnička.

Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly z bezprostřední blízkosti do hlavy oběti. Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy. "Lze souhlasit s tím názorem, že se jedná víceméně o popravu poškozeného," podotkl Lněnička.

Právní zástupci pozůstalých Marie Benešová a Michael Kis dnes požadovali lepší vyšetření případu. Poslankyně za ČSSD Benešová prohlásila, že šlo o politickou vraždu na objednávku a že se musí vypátrat, kdo čin objednal. Prý i tuší, kdo by to mohl být, konkrétní jméno ale nechtěla uvést.

Podle státní zástupkyně Věry Novákové udělali žalobci i policie pro rozkrytí širšího pozadí případu rozsáhlé prověřování a šetření. "Byly provedeny veškeré dostupné důkazy. V situaci, kdyby se objevily nějaké nové skutečnosti, tak je za určitých podmínek prostor pro obnovu řízení," odpověděla Nováková na dotaz, zda se ještě bude dále s případem pracovat.

Související

Roman Houska /ČSSD/

Vrah vlivného Housky si trest odpyká, Nejvyšší soud dovolání zamítl

Ústí nad Labem - Nejvyšší soud zamítl dovolání Michala Krnáče odsouzeného za vraždu chomutovského podnikatele a vlivného člena ČSSD Romana Housky. Krnáč má strávit ve vězení 13 let. ČTK dnes o výsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu informovala mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.

Více souvisejících

Roman Houska (zavražděný člen ČSSD)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy