Chřipka a respirační infekce dorazily, na Moravě už začíná epidemie

"Typické případy chřipky se začínají objevovat, můžeme mluvit o počínajícím nástupu epidemie chřipky. Zatím ale neevidujeme žádný závažný průběh chřipky," podotkla vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice ve Zlíně Hana Tkadlecová.

V kraji trápí akutní respirační onemocnění 1624 ze 100.00 obyvatel, což je o 20 procent více než před týdnem. "Vzestup jsme zaznamenali ve všech okresech. Nejvyšší nemocnost je u dětí do pěti let," uvedla hygienička. V této věkové kategorii je nemocných 4116 ze 100.000 dětí. Nejvíce nemocných je na Uherskohradišťsku, kde stoná 1965 ze 100.000 lidí.

Minulá zima byla, pokud jde o nemocnost, v kraji mírná. Hygienici nezaznamenali žádný závažný průběh chřipky, o rok dříve těchto případů byly naopak dvě desítky, z toho devět úmrtí.

V Moravskoslezském kraji přibývá počet lidí s akutními respiračními infekcemi. Nárůst počtu pacientů hygienici evidují už od začátku roku. Na 100.000 obyvatel nyní v regionu připadá 1674 nemocných, což je o 271 lidí více než minulý týden, tedy nárůst nemocnosti o 19,3 procenta. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje.

K lékařům nejčastěji míří děti předškolního věku, u nichž je zaznamenán také nejvyšší nárůst nemocnosti, když ve srovnání s minulým týdnem počet nemocných v této věkové kategorii vzrostl o více než 58 procent. Aktuálně tak u dětí do pěti let připadá na 100.000 obyvatel 5412 nemocných, zatímco například u lidí nad 60 let je to 490 nemocných. Právě u lidí starších šedesáti let a také u osob od 25 do 59 let hygienici evidují pokles nemocnosti, ve všech ostatních věkových kategoriích nemocných přibylo. Nejvyšší nemocnost je podle hygieniků aktuálně na Opavsku a Karvinsku.

Na antibiotika u chřipky zapomeňte

V době epidemie se chřipka obtížně rozeznává od jiných viróz. V tomto období se také ve zvýšené míře vyskytují onemocnění horních cest dýchacích. Pro chřipku je typický těžký stav nemocného s vysokou horečkou, dráždivým suchým kašlem a svalovou slabostí. Pro nemoc z nachlazení je běžný ucpaný nos, kýchání, bolesti v krku, celková mírná bolest a slabost. Zřídka se objevují horečky a bolesti hlavy, vysvětluje cpzp.cz.

Pokud má chřipka klasický průběh, není okamžitá návštěva lékaře nutná. Léčbu lze konzultovat telefonicky. Jiné rady, než že máte ležet, vypotit se, hodně pít a brát vitaminy, se vám stejně nedostane. Navíc můžete ještě spoustu lidí nakazit.

"Když už s chřipkou pacient přijde, poradím mu klidový režim - postel a vyležet se. Dobrý je i vyšší příjem vitaminu C, a to nejenom v tabletách, ale i v zelenině nebo ovoci. Na druhou stranu vitamin C se s některými léky nesnese, takže je třeba vždycky dbát pokynu lékaře. Při teplotách nad 38 stupňů doporučuji vypotit se a vzít si lék proti horečce, například ibuprofen nebo paralen. Nejlepší je ale prevence - otužování nebo očkování, to ale nejde v době, když už je chřipková epidemie. Samozřejmě pomáhají i vitaminy. Teplotu do osmatřiceti stupňů není třeba snižovat pomocí léků. Organismus by se s tím měl umět vyrovnat sám, stačí právě zmiňované vitaminy a klidový režim. To se ale týká především mladších a jinak zdravých lidí," říká MUDr. Eva Polachová.

"Chřipka je virové onemocnění a měla by se léčit bez antibiotik. U starších lidí je to trochu jiné, ale já pracuji s dětmi. Snižuji teploty a podávám léky jako například paralen, brufen a sirup. O tom, jaký lék je třeba potom se rozhoduje na základě příznaků nemoci. O tom. zda snižovat teplotu, se mezi lékaři hodně mluví. Teplota má svůj velký význam. Vzniká jako obranný mechanismus těla a má do určité míry působit léčebně. Ale u dětí mohou teploty čtyřicet stupňů a výše škodit, mohou vést k otoku mozku, ke křečím a komplikacím," uvedla MUDr. Libuše Bednaříková.