Další epidemie ve vzduchu: V Česku může začít řádit prasečí chřipka

"Předpokládáme, že jsme na vrcholu epidemie typem A/H3N2 a že postupně případy budou ubývat. Už bychom neočkovali, ale je možné, že se dostaví někdy v únoru druhá vlna, očkování je možné v rámci prevence druhé vlny," uvedl epidemiolog a garant sítě očkovacích center docent Rastislav Maďar.

U typu A/H3N2 se letos objevila odchylka oproti vakcíně, takže u některých pacientů nezabrala. Naproti tomu proti tzv. prasečí chřipce vakcína spolehlivě chrání. "Zacílení ochrany při očkování není teď už hlavně proti A/H3N2, ale spíše pro A/H1N1, v nemocnici v Krnově s ní bylo několik pacientů," připomněl.

Maďar potvrdil, že i v epidemii se očkuje, ale spíše výjimečně. Lékař se musí nejprve ujistit, že člověk nebyl v kontaktu s nemocí a nemůže momentálně být v inkubační době. "Když přijde někdo se zájmem o očkování a řekne, že už lehli kolegové nebo rodina je nemocná, tak my ho neočkujeme, protože protilátky nastupují po dvou týdnech a on velmi pravděpodobně už je v inkubační době," vysvětlil.

Očkovat se může jen ten, kdo se cítí dobře, nebyl v kontaktu s nemocí v posledních třech dnech.

K očkování těhotných doplnil, že odborná doporučejí je umožňují v kterékoli fázi gravidity. V centrech očkování a cestovní medicíny je interní domluva, že se neočkuje v prvních třech měsících, kdy se plod vyvíjí, nejdříve od čtvrtého měsíce, kdy už plod jen roste.

U viru chřipky dochází každoročně ke změnám jeho povrchových struktur a proto můžeme onemocnět chřipkou vícekrát za život. Náš imunitní systém virus chřipky v drtivé většině případů porazí a vytvoří si proti němu protilátky. Další rok se však objeví trochu jiná verze viru a na ten už u některých lidí nemusí imunitní systém reagovat zcela účinně. Těmto každoročním změnám povrchových struktur viru se říká genetický drift. Genetický drift je tedy zodpovědný za každoroční epidemie.

Kromě každoročních mutací (genetický drift) bohužel u viru chřipky může dojít jednou za několik let k velkým změnám, které se nazývají genetický shift. Následkem genetického shiftu je vznik nového kmene geneticky velmi odlišného oproti předchozím. Na takto změněný virus není připravený imunitní systém prakticky žádného člověka a dochází k celosvětovým epidemiím velkého rozsahu – tzv. pandemiím. Důsledky pandemie mohou být devastující - stovky milionů nakažených a desítky milionů mrtvých. Nejznámější pandemií je asi pandemie Španělské chřipky, která v roce 1918 zabila celosvětově několik desítek milionů lidí, vysvětluje stefajir.cz.