Stalin se na Letné neohřál, "fronta na maso" vydržela jen sedm a půl roku

Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Zpočátku to vypadalo, že socha "praporečníka míru" bude součástí dejvického Vítězného náměstí. Četné zastánce ale měly i další zvažované lokality jako Letenská pláň, nábřeží mezi Národním divadlem a Karlovým mostem nebo prostor u Wilsonova nádraží. Zvláštní komise v čele s ministrem informací Václavem Kopeckým dala přednost Letné, konkrétně místu poblíž Hanavského pavilonu. Nakonec ale padlo rozhodnutí postavit pomník o trochu východněji, přímo proti Čechovu mostu.

Podoba monumentu vzešla z výtvarné soutěže, vypsané v dubnu 1949. Z více než pěti desítek došlých návrhů vybrala porota k realizaci studii architekta Jiřího Štursy, jeho ženy Vlasty a sochaře Otakara Švece. Vítězný tým přišel s ideou sousoší, v němž bylo za Stalinem sešikováno osm postav, symbolizujících československý a sovětský lid. Právě kvůli množství postav se později monumentu přezdívalo "fronta na maso", ale porotci byli nadšení.

Zdroj: YouTube

Na základní kámen budoucího pomníku poklepal premiér Antonín Zápotocký 22. prosince 1949. Vlastní stavební práce na tehdy největším skupinovém sousoší v Evropě ale započaly až v únoru 1952. Toto zpoždění způsobilo, že se Stalin dokončení své sochy nedožil (zemřel v březnu 1953). Slavnostnímu odhalení pomníku v květnu 1955 nepřihlížel ale ani jeho spolutvůrce Otakar Švec, který měsíc před tím spáchal sebevraždu.

Vnitřek více než 30 metrů vysokého pomníku tvořila masivní železobetonová konstrukce. K ní byly uchyceny kamenné části sochy, vytesané z 235 kvádrů severočeské žuly. Celkový účet za celou megalomanskou stavbu se vyšplhal na závratných 140 milionů korun.

Ze Stalinova pomníku zbyly pouze podzemní prostory, jež do roku 1989 sloužily jako skladiště. Krátce po sametové revoluci zde vznikl rockový klub a vysílala odsud i první soukromá rozhlasová stanice v Československu, dnešní Rádio 1. První nepřehlédnutelnou změnou byla ale až instalace kinetické plastiky Vratislava Nováka v roce 1991. Oficiálně nese název Stroj času, ale do obecného povědomí vstoupila prostě jako metronom.

Zdálky viditelné místo na hraně Letenské pláně také několikrát přitáhlo pozornost reklamních agentur. V září 1996 zde nechal organizátor pražského koncertu Michaela Jacksona vztyčit zpěvákovu sochu v nadživotní velikosti. Před volbami v roce 1998 umístila obří billboard na podstavec Stalinova monumentu Občanská demokratická strana. Tvář jejího tehdejšího předsedy Václava Klause vzápětí vystřídal obdobně pojatý portrét herce a recesisty Petra Čtvrtníčka.