Jsou železniční přejezdy v ČR bezpečné? Soudní znalec promluvil

Zabezpečení českých přejezdů, a obzvláště na koridorech je špičkové. "Svědčí o tom i to, že naše systémy se používají v USA, Řecku, Turecku a dalších zemích střední a východní Evropy," uvedl soudní znalec v dopravě Jiří Martínek.

Podle něj je bezpečnost tak vysoká, že systém má několik automatických kontrol funkčnosti a v případě, že něco nefunguje, okamžitě se spustí bezpečnostní mechanismy tak, aby vlak na přejezd nevjel. Pokud však silniční doprava, která se s železniční kříží, má nulovou úroveň zabezpečení, má železnice smůlu.

Zmínil například pokusy z 90. let ve Švédsku, kde snímali přejezd kamerou, a když se na něm objevila překážka, vlak ještě mohl v určitém bodě zastavit. "Nemohl už ale zastavit za takzvaným rozhodným bodem. Dalším problémem je, jak vyhodnotit, že předmět na kolejích už je důvodem k zastavení vlaku. Navíc rozhodný bod byl tak daleko, že propustnost silnice by byla výrazně nižší. Kvůli těmto problémům od toho ve Švédsku upustili," řekl Martínek.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v Česku eviduje přes 8000 přejezdů, za loňský rok se jich zrušilo 40. Na silnicích první a druhé třídy jich je zhruba 750, 5700 na místních a účelových komunikacích. "Snahou je rušit přejezdy málo využívané či v těsné blízkosti. A samozřejmě je nahrazovat mimoúrovňovým křížením," uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.

Standardem už jsou mimoúrovňová křížení v posledních letech na stavbách koridorů. "Perspektivně se totiž uvažuje o zvýšení rychlosti (vlaků) na 200, případně na 250 kilometrů v hodině a tam už zákony úrovňové přejezdy zakazují," uvedl Martínek. Zmínil však, že pro dodržení parametrů pro tuto rychlost je potřeba stavět časté přeložky a jde de facto o novostavby, které provázejí všechny problémy liniových staveb.