Image politických stran? Češi hodnotili partaje ve velkém průzkumu. Čtěte

U většiny zkoumaných charakteristik se mezi sledovanými stranami z hlediska podílu vyjadřovaného souhlasu, případně z hlediska převisu podílu souhlasu nad podílem nesouhlasu, v čele pohybovaly obě „velké" vládní strany, ANO a ČSSD.

Relativně lépe v celkovém hodnocení přitom dopadla ANO, u níž pouze v jednom případě, a sice u výroku, že „svůj program zaměřuje na sociálně slabé", převážil nesouhlas nad souhlasem, jinak ale vždy více či méně výrazně převažoval souhlas nad nesouhlasem.

ANO byla jednoznačně nejlépe hodnocenou stranou v případě výroků, že „má ekonomický program umožňující hospodářský růst" (souhlas 59 %, nesouhlas 22 %), že „podporuje rozvoj podnikatelské sféry" (souhlas 68 %, nesouhlas 19 %), že „má výrazné politické osobnosti" (souhlas 74 %, nesouhlas 17 %) a že se „dokáže dobře starat o veřejné finance" (souhlas 49 %, nesouhlas 33 %), kde byla ANO jedinou stranou, u níž podíl souhlasu převyšoval podíl nesouhlasu.

Psali jsme: Červené trenýrky na Hradě pobavily většinu Čechů, ukázal průzkum  

Kromě toho spolu s ČSSD je ANO nejčastěji hodnocena i jako strana, která „dokáže obhajovat zájmy ČR v zahraničí" (u obou stran činil souhlas shodně 52 %, přičemž nesouhlas byl u ČSSD statisticky nevýznamně vyšší než u ANO: 28 % oproti 26 %).

V podstatě srovnatelný, byť mírně horší než u ČSSD a každopádně jednoznačně lepší než u jiných stran byl výsledek ANO u výroků, že „umožňuje rozvoj střední vrstvě" (53 % „ano", 30 % „ne") a že „je zárukou právního řádu a bezpečnosti občanů" (51 % „ano", 29 % „ne"). Bezpečně druhou pozici za ČSSD zaujala ANO i v případě výroku, že „je zárukou demokratických poměrů" (54 % souhlas, 27 % nesouhlas).

"Jedinou slabinou, nikoli nečekanou v případě strany vesměs řazené do pravého středu, se tak stal již zmiňovaný výrok, že „svůj program zaměřuje na sociálně slabé", kde souhlas vyjádřila jen o málo více než čtvrtina (27 %) dotázaných proti výrazně nadpolovičnímu nesouhlasu (56 %). I v této oblasti je však ANO vnímána podstatně lépe než její opoziční pravicová konkurence TOP 09 a ODS, byť hůře než rovněž spíše k pravému středu inklinující koaliční KDU-ČSL," uvedl soc.cas.cz.

U ČSSD se jako nejsilnější stránka jeví právě posledně zmíněná oblast, tedy zaměření programu na sociálně slabé, kde získala výrazně nejvyšší podíl souhlasu (72 %) při zdaleka nejnižším podílu nesouhlasu (17 %). V tomto ohledu za sebou ČSSD nechává nejen celou pravici včetně svých koaličních partnerů, ale i levicovou konkurenci v podobě KSČM, pro kterou je tato oblast charakteristická.

Relativně nejlépe je ČSSD vnímána i jako „záruka demokratických poměrů" (souhlas 59 %, nesouhlas 24 %), jako strana „umožňující rozvoj střední vrstvy" (souhlas 57 %, nesouhlas 28 %) i jako „záruka právního řádu a bezpečnosti občanů" (souhlas 54 %, nesouhlas 28 %) a spolu s ANO také jako strana, která„dokáže obhajovat zájmy ČR v zahraničí" (souhlas 52 %, nesouhlas 28 %).

Výraznou slabinou z pohledu tradičně levicové ČSSD ovšem není ani „podpora rozvoje podnikatelské sféry", kde podíl souhlasu (42 %) stále ještě nevýrazně převážil nad podílem nesouhlasu (39 %), byť v tomto ohledu jak ANO, tak i pravicová opozice (ODS a TOP 09), jsou hodnoceny výrazně výše.

Psali jsme: Zeman si polepšil, věří mu 55 procent Čechů. Jak si stojí vláda a parlament?  

KDU-ČSL jako třetí z vládních stran v hodnocení z hlediska dílčích charakteristik zkoumaných v šetření výrazně nevyniká ani v kladném, ani v záporném směru. Navzdory své středově pravicové orientaci je převážně vnímána jako strana, která „svůj program zaměřuje na sociálně slabé" (48 % „ano", 34 % „ne") a také která „je zárukou demokratických poměrů" (44 % „ano", 35 % „ne").

Jako slabší je KDU-ČSL vnímána i z hlediska podpory rozvoje podnikatelské sféry (31 % souhlas, 42 % nesouhlas), ekonomického programu umožňujícího hospodářský růst (28 % souhlas, 43 % nesouhlas), obhajování zájmů ČR v zahraničí (29 % souhlas, 42 % nesouhlas) a schopnosti „dobře starat o veřejné finance" (18 % souhlas, 53 % nesouhlas).

U KSČM převažuje souhlas nad nesouhlasem v jediné oblasti, a sice u výroku, že „svůj program zaměřuje na sociálně slabé", s čímž souhlasilo 59 % dotázaných a proti se vyjádřilo jen 27 % respondentů. Jednoznačně nejhůře ze všech stran je KSČM vnímána z hlediska „podpory rozvoje podnikatelské sféry" (souhlas 18 %, nesouhlas 58 %), z hlediska „záruky demokratických poměrů" (souhlas 23 %, nesouhlas 56 %) a z hlediska schopnosti „obhajovat zájmy ČR v zahraničí" (souhlas 23 %, nesouhlas 51 %).

Psali jsme: Důvěra ministrům: Dienstbier totálně propadl. Jak si vedou ostatní?  

V případě TOP 09 výrazně převažuje souhlas nad nesouhlasem s tím, že strana „podporuje rozvoj podnikatelské sféry" (50 % souhlas, 29 % nesouhlas) a že strana „má výrazné politické osobnosti" (54 % „ano", 35 % „ne").

Jen menšina si myslí, že TOP 09 „umožňuje rozvoj střední vrstvě" (33 % „ano", 49 % „ne"), že „má ekonomický program, který umožňuje hospodářský růst" (29 % „ano", 47 % „ne"), že „je zárukou právního řádu a bezpečnosti občanů" (souhlas 33 %, nesouhlas 46 %), že „svůj program zaměřuje na sociálně slabé" (10 % „ano", 75 % „ne") a že se „dokáže dobře starat o veřejné finance" (15 % „ano", 63 % „ne"), přičemž to poslední kdysi tvořilo výraznou programovou charakteristiku této strany.

U ODS ve všech zkoumaných charakteristikách s výjimkou podpory rozvoje podnikatelské sféry, kde výrazně převážil souhlas (56 %) nad nesouhlasem (26 %), více či méně jednoznačně převážilo nesouhlasné vyjádření nad souhlasem. Celkem podle očekávání ODS není většinou vnímána jako strana, která „svůj program zaměřuje na sociálně slabé" (8 % „ano", 78 % „ne"), ale ani jako strana, která se „dokáže dobře starat o veřejné finance" (11 % „ano", 67 % „ne").