Vazby voličů na jejich strany se upevnily, ukázal průzkum

Intenzita vztahu voličů k preferovaným stranám

Mezi všemi voliči se za přesvědčené přívržence preferované strany označilo pouze 15 % dotázaných. Tradičně nejvýrazněji zastoupená skupina, vyjadřující většinový souhlas se stranou, v současnosti čítá bezmála polovinu (47 %) respondentů. Téměř každý čtvrtý volič (23 %) zvolil variantu „stanoviska strany jsou mi blízká, ale v mnohém mám jiný názor". A konečně 15 % voličů preferuje konkrétní stranu pouze z toho důvodu, že mu vadí nejméně (přičemž žádná se mu „nelíbí").

"Tento fakt dokresluje - zejména v porovnání s minulou dekádou - celkové upevnění vazeb mezi voliči a preferovanými stranami, kdy spíše silný vztah ke straně deklarují asi tři pětiny potenciálních voličů. Současná síla vazby mezi voliči a stranami tak odpovídá situaci v polovině 90. let," uvedl soc.cas.cz.

ODS tradičně disponovala relativně silnou identifikací svých příznivců, avšak u této strany došlo v posledních letech k poměrně významnému oslabení vazby elektorátu. ODS má v současnosti jen desetinu přesvědčených přívrženců.

ČSSD je neméně tradičně stranou se spíše slabší vazbou elektorátu, přičemž patrný je zde oproti ostatním stranám především nižší podíl přesvědčených přívrženců (11 %). Aktuální síla vazby voličů sociální demokracie je nicméně velmi podobná jako u příznivců ODS.

KSČM je nadále stranou s nejširším pevným voličským jádrem - má stále nejvíce (spolu s KDU-ČSL) přesvědčených přívrženců (29 %) i největší celkový podíl těch, kteří deklarují spíše silný vztah ke straně (71 %). Široký rezervoár rozhodných kmenových (přesvědčených) voličů je charakteristický i pro KDU-ČSL (31 %). Relativně slabou vazbu ke „své" straně se v současnosti vyznačují potenciální voliči ANO a TOP 09 – u obou stran je patrný především velmi nízký podíl přesvědčených příznivců.

Důvody volby politických stran?

Téměř všeobecně se dotázaní shodovali na tom, že důvodem jejich volby je identifikace se stranickým programem (90 procent), důvěra ke stranickým lídrům (89 procent) a blízkost ideového zaměření strany (85 procent). Necelé tři čtvrtiny respondentů (73 procent) označily za důvod volby to, že strana je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejméně důležitým faktorem byla účast na stranickém životě (deset procent).

U KSČM její přívrženci zdůrazňovali vyhovující program, blízké zaměření a kontakt s občany. KDU-ČSL je svým lidem blízká hlavně celkovým ideovým zaměřením. Stoupenci ČSSD patří ve vztahu ke své straně k průměrně pevně ukotveným s poněkud silnějším důrazem na program a kontakt s občany.

Příznivci ANO zase výrazněji důvěřují stranickým lídrům. Vazbu voličů k TOP 09 a ODS označilo CVVM za spíše slabší. Podprůměrně zdůrazňovali zejména důvěru ve stranické představitele, dosavadní činnost strany i její kontakt s občany.