Češi a neschopenka? Takhle to funguje

Podle údajů ČSSZ se k 31. 12. 2015 nejdéle stonalo v kraji Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém. Naopak ke krajům s kratší dobou pobytu pojištěnců na tzv. neschopence se řadila Praha (32 dní) se Středočeským (37 dní) a Plzeňským krajem (38 dní).

V Praze bylo ukončeno nejvíce tzv. neschopenek, celkem 177 490 z celkového celorepublikového počtu 1 526 798 ukončených dočasných pracovních neschopností (DPN). Moravskoslezský kraj byl první co do počtu prostonaných dní, bylo jich 8 228 698. Přitom na Zlínsku se lidé s vystaveným rozhodnutím o DPN (s „neschopenkou") léčili nejdéle, téměř 50 dní (přesně 49,79 dne) naopak nejkratší dobu léčby měli pojištěnci v Praze, dočasně práceneschopní byli zhruba „jen" 32 dní (přesně 32,42 dne).

Co je tzv. neschopenka a od kdy se vyplácí nemocenské

Jde o tiskopis s názvem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, který má několik dílů (I. – V.), přičemž každý díl slouží podle zákona o nemocenském pojištění pro různé účely. Z pohledu zaměstnance hlavně k omluvení absence v zaměstnání z důvodu nemoci, k uplatnění nároku na náhradu mzdy a k uplatnění nároku na nemocenské. Od lékaře tedy „pacient" dostane „do ruky" II. díl neschopenky - Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (se žlutým pruhem) a nechává si ho po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Slouží mu jako průkaz dočasně práceneschopného pojištěnce. Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti jej odevzdá ošetřujícímu lékaři.

Nemocný dostane ještě III. díl neschopenky – Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (s modrým pruhem). Tento díl předá svému zaměstnavateli k omluvení nepřítomnosti v práci a jako doklad k uplatnění nároku na náhradu mzdy. Kromě prvních tří dnů nemoci (karenční doby) se náhrada mzdy vyplácí za pracovní dny v době prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Trvá-li nemoc déle než 14 dní, pak od 15. dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušná podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny) nemocenské. Pro tento účel je zaměstnavatel povinen neprodleně předat OSSZ podklady za svého nemocného zaměstnance. Zaměstnanec ovšem před tím musí vyplnit a podepsat potřebné údaje na neschopence, konkrétně na IV. dílu - Žádost o nemocenské (s červeným pruhem) a V. dílu - Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, jinak nemůže být provedena výplata dávky.

Jestliže je dočasná pracovní neschopnost delší např. z důvodu závažného onemocnění či náročné léčby, vystavuje ošetřující lékař pacientovi Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti pro účely výplaty nemocenského, a to nejméně jedenkrát měsíčně, zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu či konci měsíce, popř. na požádání pojištěnce i k jinému datu.

OSVČ, která si platí nemocenské pojištění, má na dávky v nemoci nárok až od 15. dne jejího trvání. Pro výplatu nemocenského musí příslušné doklady k ověření nároku na výplatu dávky předat přímo své OSSZ.