Vztah Čechů k cizině? Hodnocení Ruska, USA a Německa se změnilo, ukázal průzkum

Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem. V jeho případě nejenže podíl příznivého hodnocení vzájemných vztahů v součtu variant „velmi dobré" a „spíše dobré" dosahuje úrovně 98 %, ale především se zde výrazně nejčastěji vyskytovalo hodnocení vztahů jako „velmi dobrých", jež samo o sobě tvořilo nadpoloviční většinu odpovědí (57 %), uvedl soc.cas.cz.

Také u všech ostatních zemí, které jsme do aktuálního výzkumu zařadili, převážilo kladné hodnocení nad tím negativním. Dotázaní tak hodnotili vzájemné vztahy ČR se všemi sledovanými zeměmi velkou většinou pozitivně, přičemž jednoznačně převažovalo hodnocení vztahů jako „spíše dobrých", zatímco hodnocení „velmi dobré" nedosáhlo u žádné z nich úrovně překračující alespoň tři desetiny a většinou se pohybovalo okolo či mírně nad hranicí jedné čtvrtiny.

Velmi vysoké podíly příznivého hodnocení vztahů ČR s nimi, jež se blíží k devíti desetinám celkově pozitivních odpovědí, šetření zaznamenalo v případě Rakouska, Polska, Maďarska, Velké Británie a Francie. Negativní hodnocení vzájemných vztahů s ČR se u těchto zemí pohybovalo více či méně hluboko pod hladinou jedné desetiny.

Přibližně čtyři pětiny dotázaných kladně zhodnotily také vztahy naší země se Spojenými státy americkými, Německem a Čínou. Za špatné označila vztahy s těmito zeměmi o málo více než desetina respondentů.

Vztahy ČR s Ruskem hodnotí jako dobré tři pětiny české veřejnosti (60 %), za špatné je označila přibližně třetina dotázaných (32 %).

V případě Rakouska můžeme od roku 2008 do ledna 2015 vidět postupný růst podílu pozitivních odpovědí, který v tomto období vzrostl o 23 procentních bodů. Aktuální výsledek je srovnatelný s tím z loňského ledna.

Tradičně velmi pozitivní hodnocení vztahů s Polskem doznalo v letech 2012 a 2013 citelného zhoršení po sérii skandálů okolo dovozu nekvalitních polských potravin, jež byla provázena i ostřejšími slovními přestřelkami na úrovni ministrů zemědělství a zainteresovaných institucí. Aktuální výzkum ale zaznamenal opětovné zlepšení hodnocení vztahů s Polskem, které se prakticky vrátilo naúroveň let 2008 až 2011.

Hodnocení vztahů ČR s Maďarskem se v posledních třech letech mírně zlepšuje a aktuální výsledek je tak vůbec nejlepší od roku 2008, přičemž statisticky srovnatelné výsledky jsme zaznamenali ještě v letech 2004 a 2006 av lednu 2015.

Hodnocení vztahů naší země s Velkou Británií se oproti situaci v lednu 2015 významně nezměnilo a zůstává tak od roku 2013 v podstatě stabilní.

Hodnocení vztahů České republiky a Francie se oproti situaci v lednu mírně zhoršilo (pokles pozitivních odpovědí a nárůst odpovědí negativních shodně o 4 procentní body) a vrátilo se tak na úroveň z let 2011 až 2013.

Mírné zhoršení jsme zaznamenali také v případě hodnocení vzájemných vztahů se Spojenými státy americkými, když je jako dobré vnímalo v aktuálním výzkumu o 5 procentních bodů méně respondentů než v lednu 2015.

V případě hodnocení vzájemných vztahů České republiky a Ruska se po radikálním propadu zaznamenaném ve výzkumu z ledna 2015 aktuální hodnocení vrátilo na úroveň z prosince 2013 a společně ještě s rokem 2011 patří k vůbec nejlepším výsledkům naměřeným od roku 2008.

Výraznější posun jsme zaznamenali v případě hodnocení vzájemných vztahů České republiky s Německem a Čínou. Zatímco vztahy naší země s Čínou zhodnotili respondenti v aktuálním výzkumu nejpozitivněji za celé sledované období (nárůst podílu těch, kteří tyto vztahy hodnotí jako dobré, o 13 procentních bodů v porovnání s lednem 2015 a o 31 procentních bodů oproti prosinci 2013), vztahy s Německem vnímá veřejnost jako nejhorší od roku 2010. Poté, co v lednu 2015 byly vztahy s Německem hodnoceny vůbec nejlépe za celé sledované období, v prosinci 2015 došlo k propadu podílu pozitivních odpovědí o 12 procentních bodů.