Sládci se radují: České pivo jde na dračku. Boduje i ve světě

Lahodnou chuť českého piva dokážou pořádně ocenit nejen Češi, ale i zahraniční odběratelé. Za hranice se rok od roku vyváží stále větší množství tohoto zlatavého moku, loni dokonce padaly rekordy. "Vyvezlo se 4,1 milionu hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent," pochvaluje si vedení Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

Ze zemí EU byly loni nejdůležitějšími trhy Slovensko a Německo, mimo Schengen si české pivo dopřávají nejvíce v Rusku. Následuje USA a Jižní Korea, kam v loňském roce vzrostl export českého piva o více než 100 procent.

Na tuzemském trhu se toho příliš nezměnilo. Domácí produkce se drží na předloňské úrovni 16,3 milionu hektolitrů. Překvapením je ale to, že Češi loni poprvé vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva. "Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu," uvedl předseda ČSPS František Šámal.

Češi také stále více vyhledávají nealkoholické pivo. Loni vzrostla výroba o pět procent na 546 tisíc hektolitrů.

Výroba sladu vzrostla jen nepatrně - o 0,8 procenta na 544 tisíc tun. Situace by se ale v následujících letech mohla v důsledku zastavování zemědělské půdy a eroze výrazně zhoršit. "Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene v České republice," upozornil Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet.

Problémem je také nadměrná produkce bioenergetických rostlin. „Nedodržování vhodné obměny plodin má za následek klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců," dodává Richard Paulů.