Vstřícnost k cizincům klesá. Představují riziko, obává se většina Čechů

Podle aktuálního průzkumu tříčtvrtinová většina Čechů nesouhlasí s tím, že by každý člověk žijící v České republice měl mít právo získat české občanství, a s tím, že by každá etnická menšina měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. S tím úzce souvisí i skutečnost, že podobně vysoký podíl lidí (71 %) spatřuje v cizích státních příslušnících pobývajících v naší zemi příliš velké riziko. Tří pětinová většina občanů se dále domnívá, že česká veřejnost má vůči cizím státním příslušníkům předsudky.

Názory české veřejnosti na cizí státní příslušníky se v průběhu posledních dvou let výrazně proměnily. Souvislost s uprchlickou krizí je evidentní. Nejvýrazněji se proměnil názor na to, zda každá etnická skupina má mít možnost žít podle svých tradic a zvyků. S tím před dvěma lety vyjadřovala souhlas ještě téměř polovina občanů, nyní je to čtvrtina populace (pokles podílu souhlasných odpovědí o 21 %). Snížení míry souhlasu je patrné i u názorů na právo na občanství, i když v nižší míře (pokles o 8 procentních bodů od roku 2014).

Cizí státní příslušníky považuje za velké bezpečnostní riziko o 11 % více občanů než před dvěma lety. Zároveň ovšem veřejnost reflektuje změny ve společnosti, což dokládá pokles podílu názorů souhlasících s tím, že česká veřejnost přistupuje k cizincům bez předsudků.

Je však třeba dodat, že přestože jsou vstřícné postoje k cizincům nyní v českém veřejném mínění v menšině, neznamená to dramaticky vyhrocenou situaci, spíše zvýšenou citlivost občanů vůči určitým etnikům (samozřejmě v souvislosti s mediálně pokrytou uprchlickou krizí). Data totiž ukazují, že lidé, kteří mají odlišný názor na to, zda má každá etnická skupina mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků, se nijak významně neliší v postojích např.k Američanům, Angličanům, Francouzům, Němcům nebo i k Rusům, Ukrajincům, Vietnamcům. Nižší míru vstřícnosti u lidí, kteří odmítají možnost uplatňovat etnické diference, zjišťujeme až v postojích k Arabům, Turkům, Syřanům, Afgháncům, Egypťanům, Čečencům.

Názory na postavení a práva cizinců žijících u nás jsou velmi podobné v různých sociodemografických skupinách populace. Velmi univerzální je názor na to, jak k cizincům přistupuje česká veřejnost. Malé jsou i rozdíly v názorech na to, zda by lidé u nás žijící měli získávat občanství a zda má mít každá etnická menšina možností žít podle svého. V případě druhého postoje jsou pouze patrné určité rozdíly podle věku, kdy lidé starší 60 let jsou v tomto ohledu nejméně tolerantní.

S názorem, zda jsou cizí státní příslušníci s pobytem u nás příliš vážným rizikem, častěji souhlasí lidé s nižším vzděláním.

Obecně ovšem je třeba uvést, že ke změnám v postojích k cizím státním příslušníkům došlo v podobné míře ve všech sociodemografických skupinách.

Politická orientace také nehraje v názorech analyzovaných v této zprávě zásadní roli. Významné odlišnosti zjišťujeme pouze v názoru na cizince jako bezpečnostní riziko. Stoupenci KSČM, KDU-ČSL a hnutí ANO častěji cizince za velké riziko považují, naopak příznivci TOP 09 tak činí výrazně méně často. Zajímavé jsou rovněž změny v tomto postoji oproti výzkumu před dvěma lety (viz následující graf), nejvýrazněji se zvýšila míra souhlasu se zkoumaným výrokem mezi sympatizanty hnutí ANO.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.